Bankovní rada ČNB pokračuje v rychlém zvedání úrokových sazeb. Po včerejším zvýšení o tři čtvrtiny procentního bodu se klíčová sazba usadila na 4,5 procenta. Na tak vysoké úrovni byla naposledy před dvaceti lety.
Zvýšení o 0,75 procentního bodu je v souladu s očekáváním analytiků.
„Mělo by jít o poslední mimořádnější zvýšení. Nyní by již měla ČNB měnit úrokové sazby spíše po menších krocích. Obecně však představitelé ČNB poměrně ve shodě naznačují, že by sazby neměly vystoupat nad pět procent,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Důvodem zvýšení úrokové sazby je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.
„Pokud by se naplnily všechny předpoklady prognózy, tak v podstatě už by neměla vznikat nějaká výraznější potřeba dalšího zpřísňování měnové politiky prostřednictvím sazeb,“ řekl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Zároveň ale podotkl, že rada vnímá možná proinflační rizika, jež by očekávaný vývoj narušila. V takovém případě by podle něj byly potřeba další kroky ve směru zpřísnění.
V nové prognóze ČNB letos čeká růst HDP o tři procenta. "Inflace bude kulminovat v letošním prvním pololetí. Následně bude klesat díky posílení koruny a projeví se i stabilizující vliv měnové politiky skrze domácí poptávku," uvedl Rusnok. Zároveň s postupným poklesem inflace by ČNB mohla začít se snižováním úrokových sazeb.
"Zvýšení sazeb ČNB znamená, že bude nutně pokračovat trend zdražování hypoték nastartovaný v polovině loňského roku," říká ředitel realitního fondu Schönfeld & Co Miloš Filip.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Centrální banku a zvýšení základní úrokové sazby kritizovala bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) i bývalý premiér Andrej Babiš, který jednání ČNB označil za „destrukci naší ekonomiky a prosperity občanů“.
Autor: redakce, Novinky, ČTK, Zdroj foto: Shutterstock