Pandemie nadále ovlivňuje snad všechny sféry podnikání a trh s nemovitostmi rozhodně nepatří mezi výjimky. Lockdowny měly pozitivní dopad přinejmenším na výši úspor Čechů. Během několika měsíců bez luxusních dovolených, luxusních restaurací a luxusních butiků Češi na svých bankovních účtech nashromáždili neuvěřitelných 230 miliard korun. Úspory v době pandemie rostly čtyřikrát rychleji než obvykle.
Domácnosti však omezovaly své výdaje i kvůli obavám z budoucnosti. Na pořadu dne bylo jak propouštění pracovníků, tak i překážky v podnikání. Snad nikdy dříve nepanovala tak obrovská nejistota v oblasti příjmů. Spotřebitelé byli opatrní pro případ, že se pandemie povleče několik let.
#1 Nemovitosti mají ochránit peníze před inflací
Současná situace ještě není postpandemická, ale je podstatně jiná. Teď máme vakcínu. Teď se snažíme udělat tečku za koronavirem a vrátit se k normálnímu životu. A bez ohledu na to, jestli se nám to podaří, ve společnosti převažuje optimistická nálada. Dá se předpokládat, že mladí lidé budou nastřádané peníze investovat právě do bydlení.
Nemovitosti ale nelákají jen mladé lidi, kteří si pořizují své první bydlení. Spousta lidí spatřuje v nemovitostech skvělý způsob, jak své peníze ochránit před inflací. Ceny nemovitostí se totiž nadále pohybují pouze směrem nahoru. Naopak peníze na bankovních účtech mohou svou hodnotu postupně ztrácet. Navíc není vyloučeno, že vlády, které se především kvůli pandemii velmi zadlužily, se budou snažit o snížení dluhu právě inflačním znehodnocením peněz.
#2 Nedostupnost vlastního bydlení stále nemá řešení
Podle společnosti Deloitte potřebují mladí Češi na nové bydlení přes 11 průměrných ročních platů. Češi tak vydělávají na bydlení nejdéle v EU. V průběhu pandemie se mnoha lidem snížily příjmy, zatímco ceny nemovitostí rostly dál. Ceny nemovitostí ještě nedosáhly svého stropu a podle odborníků budou v příštím roce nadále stoupat. Stávající výstavba nedokáže pokrýt rostoucí poptávku po nemovitostech, čímž je vyvíjen tlak na růst jejich cen. Ceny nemovitostí stoupají celosvětově a vlastní bydlení se tak stává luxusem a symbolem vysokého tatusu. Mladí profesionálové žijící v různých světových metropolích již neočekávají, že by si v budoucnu mohli dovolit vlastní bydlení. A jak si stojí Češi ve srovnání s Evropou? EUROSTAT, statistický úřad EU, zveřejnil data, podle nichž žije 78 % Čechů ve vlastním bydlení a pouze 22 % v nájemním bydlení.
Češi mají oproti světu silnou potřebu vlastnit nemovitost. Nájemní bydlení je v Česku považováno za znak neúspěchu. Podle sociologů Češi následují tuto sociální normu a pořizují si vlastní nemovitost jako symbol úspěchu. Ti, kteří zůstávají v dlouhodobých pronájmech, si koupi nemovitosti zkrátka nemohou dovolit.
Je však nutno dodat, že mladí Češi dostávají byty a domy často darem od svých rodičů. Stávají se tak vlastníky nemovitostí, které by si sami nemohli dovolit. Kdyby si chtěli vzít hypotéku, museli by mít našetřeno minimálně 20 % z celkové částky, tedy přibližně půl milionu. A to většinou nemají.
#3 Developeři neprodávají byty, nechávají si je na pronájmy
V situaci, kdy klesá dostupnost vlastního bydlení, bude trendem rozvoj trhu s nájemním bydlením. Rostoucí ceny bytů vedou také k vyšším cenám nájmů. Jednou z příčin rostoucích cen nájemného je i velmi výnosné pronajímání bytů přes Airbnb. Proti Airbnb tak zakročil Berlín, Londýn, Paříž nebo Barcelona. A nakonec i koronavirus. Kvůli omezení cestovního ruchu se nyní více vyplatí dlouhodobé pronájmy.
Pro mladé profesionály ve městech, jako je Praha či Brno, je vlastní bydlení prakticky nedostupné navzdory nízkým hypotečním úrokům. Podíl vlastnického bydlení tak bude v příštích letech klesat. Developeři se budou více věnovat projektům sloužícím k rezidenčnímu nájemnímu bydlení.
#4 Dochází k odlivu lidí z velkých měst
V průběhu pandemie došlo k výrazné proměně poptávky - vzrostl zájem o chaty a chalupy. Češi si uvědomili výhody života mimo města, ze kterých se stala epicentra nákazy. Také kvůli zrušeným kulturním akcím a zavřeným kavárnám města ztratila svou atraktivitu. S tím souvisí rozvoj developmentu v horských oblastech.
Stěhování na venkov je ideálním řešením i pro ty, kteří si nemohou dovolit bydlení ve velkoměstech, a tak preferují život na okraji metropolí. Doba se digitalizuje a dá se předpokládat, že lidé budou i po odeznění pandemie pracovat distančně a nebudou muset za prací denně dojíždět.
#5 Lidé se zajímají o alternativní způsoby bydlení
Rostoucí ceny bytů a nájmů ve větších městech řeší stále více Čechů alternativním bydlením v modulárních nebo mobilních domech. Poptávka už nyní převyšuje nabídku. Mobilních domů k okamžitému odběru je na trhu trvalý nedostatek.
Motivací k alternativnímu bydlení může být i hodnotový systém a snaha žít v souladu s trvale udržitelným rozvojem. Trendem se stávají soběstačné domy s vlastním zdrojem elektrické energie i vlastním zdrojem vody. Takový dům může být úplně izolovaný od okolního světa, což jeho obyvatelům umožňuje zapomenout na celou pandemii a žít si svůj život bez mnohdy nepochopitelných nařízení.
#6 Hotelové pokoje se předělávají na byty
Pandemie omezila nejen cestování, ale z pohledu realitního trhu také ubytování v hotelích. Obsazenost hotelů v Česku se letos pohybovala kolem třiceti procent, a to přesto, že ceny za ubytování výrazně poklesly. Očekává se, že pandemickou situaci v Praze nepřežije minimálně
třetina hotelů. Majitelé hotelů v Praze tak přestavují pokoje na byty. To by mohlo do budoucna zmírnit tlak na růst cen pražských bytů.
Autor: Ivana Molnárová, Zdroj foto: Shutterstock