Panelové domy, kterým se hanlivě přezdívá „králíkárny“, dodnes patří k nejviditelnějším dědictvím socialismu u nás. I mezi nimi ale najdeme zajímavé kuriozity. Ten nejdelší v Česku se nachází na pražském sídlišti v Bohnicích a s více než šesti sty byty by se dovnitř vešla i menší vesnice. Svou délkou přes 330 metrů bývá budova často přirovnávána k Titaniku.
Nejdelší panelák, který je součástí sídliště Bohnice, se nachází v ulici Zelenohorská. Dohromady má 612 bytových jednotek a vstup do něj umožňuje 18 vchodů. Žije v něm asi 1300 lidí.
„Na délku měří více než 330 metrů. Je to taková malá vesnice poskládaná do jednoho domu,“ směje se předseda výboru SVJ Zelenohorská Petr Absolon. Dodává, že členové společenství se kvůli velkému počtu musejí scházet v divadelním sále, což bývá někdy náročné uskutečnit. Na důležitých rozhodnutích se ale podle jeho slov vždy shodli.
„Vzhledem k velikosti domu se například zálohy na vodu nebo teplo pohybují až ve statisícových nebo milionových částkách za měsíc,“ říká Petr Absolon, podle něhož jsou Bohnice obecně klidnou čtvrtí se spoustou zeleně. Součástí domu je i 18 nebytových prostorů, ve kterých se nachází kadeřnictví nebo řemeslníci.
Panelový dům, který byl spolu s celým sídlištěm Bohnice vystavěn v první polovině 70. let podle návrhu architekta Václava Havránka, byl původně projektován pro státní zaměstnance.
„Jednalo se o policisty, hasiče, vojáky, ale také například zaměstnance a sportovce Dukly Praha. Ti lidé zde bydlí dodnes, i když dnes je to samozřejmě více promíchané,“ přiblížil místostarosta Prahy 8 Jiří Vítek.
Dům prošel v letech 2016–17 rekonstrukcí za 80 milionů korun a dodnes spolu s celým sídlištěm patří k žádaným lokalitám v Praze.
„Na Bohnicích je zajímavé, že je to taková láska na druhý pohled. Když tam zavítáte podruhé, tak zjistíte, že tam máte všechno. Máte tam hřiště, obchody, školy, školky, tato sídliště se vůbec nepotýkají s problémem s nedostatkem dětí ve školkách,“ doplnil k sídlišti Vítek s tím, že právě tato atraktivita v posledních letech žene ceny zdejších nemovitostí rychle nahoru.
Výstavba paneláků v Československu začala ve 40. letech minulého století. Vůbec první byly postaveny ve Zlíně díky Baťovým závodům a měly sloužit jako rodinné domky. Někdejší Gottwaldov drží ještě jedno prvenství, byl v něm postaven první dům z panelů, který pojímal až čtyři patra.
V Praze se titulem nejstaršího panelového domu honosí třípodlažní dům v Ďáblicích, který byl postaven v roce 1955.
Tím nejvyšším nejen v Praze, ale v celé zemi, je pak jedna z věží ubytovny Kupa, které se také přezdívá pražská dvojčata. Vyšší z věží, které se nacházejí na Jižním Městě, měří 81 metrů a má 23 podlaží. S druhou budovou, která má pater 19, je spojen mostním přechodem. Zároveň je to také nejvyšší místo v Praze, měřeno součtem nadmořské výšky a výšky budovy
Autor: Kristýna Léblová, Jakub Dulínek, Martina Zmijarová, Novinky, Zdroj foto: Novinky.cz