Do čeho investovat? Tři generace, tři pohledy na zajištění na stáří

Současní senioři, kteří žijí především ze státního důchodu, se kvůli zdražování energií a potravin dostávají do finanční tísně. Jejich nezáviděníhodná situace nutí o to víc mladší generace vymýšlet, jak se ve stáří nedostat do finanční nouze. Nepočítají s tím, že by se o ně postaral stát.

Redakce Seznam Zpráv oslovila zástupce tří generací: třicátníka, čtyřicátníka a padesátnici. A všem položila stejnou otázku. Jak se chcete finančně zabezpečit na stáří?

Odpovědi jsou místy protichůdné. Zatímco třicátník vnímá vlastní bydlení jako velké bohatství a garanci nižších výdajů ve stáří, padesátnice se naopak hrozí, z čeho bude v důchodu rodinný dům financovat.

Čtyřicátník z Prahy, který pracuje jako vrcholový manažer, pak zvolil cestu investic a snaží se zhodnotit peníze, které vydělal. „Vím, že ať budu dřít jakkoliv a moje mzda bude jakkoliv vysoká, tak nemůžu očekávat mnoho. Moje rodiče, kteří měli vysoké platy, tak jejich důchody nedopadly úplně šťastně,“ vysvětluje své nastavení Vladislav Škop.

Přečtěte si podrobněji, jaké cesty spoření Češi volí. V naději, že ve stáří jim to bude na spokojený život stačit.

Padesátnice: V mládí by nespořila, kdyby věděla co teď
Na důchod si Jana Ouředníčková začala šetřit ve 27 letech. Peníze následně zčásti vybrala, když jí bylo padesát a potřebovali zrekonstruovat dům, v kterém žije.

„A to jsem udělala strašně dobře. Dnes by byla rekonstrukce třikrát dražší. Peníze absolutně ztratily hodnotu,“ pochvaluje si žena z Prahy.

Právě ztráta původní hodnoty úspor je pro Janu Ouředníčkovou v současnosti velké téma a strašák. „Štve mě, že si neumím představit, co bude s těmi penězi za deset let. Jak velká bude míra inflace a toho zdražení. Pak sice budou lidem valorizovat důchody, ale to nikdy nepokryje to všechno zdražení okolo,“ uvažuje padesátnice a říká, že by se s dnešními vědomostmi v minulosti zachovala jinak.

„S penězi můžete poznávat svět, cestovat, vybavit si domácnost, pak investovat do dětí, vzít je na dovolenou. Peníze, které uspoříte příliš brzo, se pravděpodobně tak znehodnotí, že jsou k ničemu,“ tvrdí a dodává, že z jejího pohledu je nejlepší se začít připravovat na stáří v době, kdy se děti osamostatní.

Sama si aktuálně začala spořit, a to razantně. „V řádu několika tisíc korun měsíčně. A to bude za těch deset let docela zajímavá částka,“ říká padesátnice.

Její hlavní strach, jak už bylo popsáno v úvodu článku, spočívá v tom, jestli v důchodu finančně utáhne rodinný dům, ve kterém s manželem žije. Prodávat ho nechce, cítí v tomto ohledu závazek vůči svému synovi.

Čtyřicátník: Přemýšlí nad veterány a uměním
Aktuální růst cen donutil Vladislava Škopa, vrcholového manažera z Prahy, zaobírat se tím, jak uchránit peníze, které aktuálně vydělává. Zvažuje proto i méně tradiční investice.

„Protože se má inflace pohybovat kolem pěti až osmi procent, tak jsme už přemýšleli i nad uměleckými díly. Máme známého akademického malíře, který by nám doporučil, kam peníze uložit, aby byly relativně likvidní,“ říká Vladislav Škop a zmiňuje i nákup veteránů. „Ceny rostou o deset dvacet procent. Dřív by mě to nenapadlo, ale dává to smysl,“ poznamenává k starším automobilům s nadšením.

Naopak ho příliš neláká v současnosti nejskloňovanější investice do bytů. „Nechceme do toho jít. Je v tom určitá lenost. Najít nájemníky, kteří vám budou platit… Je kolem toho hodně práce a nemyslím si, že je tam vysoká výnosnost. Uleví vám to od hypotéky, máte uložené peníze, ale jsou lepší varianty, jak peníze uložit,“ říká čtyřicátník.

Základem je pro Vladislava Škopa ovšem investování do konzervativnějších akcií. „Třeba ČEZ. Každý měsíc tam ukládat tisíc až pět tisíc korun. Jsou to konzervativní tituly, nemají kosmický výnos, ale v horizontu dvaceti let mají vysokou výnosnost,“ říká s tím, že naopak by nechtěl investovat do akcií začínajících firem.

Současně si odkládá peníze i do soukromého penzijního fondu, ale s výsledky je nespokojený. „Je horší, než kdybych si nechával peníze doma na poličce,“ hodnotí výnosnost fondu.

Třicátník: Bude jen dráž
David Vančík působí jako předseda Mladých konzervativců a je i členem politické strany ODS. Bydlí v Olomouckém kraji, během loňského roku si pořídil dům na vesnici a má v plánu se tam stěhovat.

„Bydlení na vesnici má své kouzlo, a pokud je podloženo dobrou infrastrukturou a dopravní obslužností, tak je za nižších nákladů i pohodlnější a klidnější forma bydlení, která nám nabízí i jistotu do důchodu,“ vysvětluje třicátník.

Mluví o tom, že vlastní bydlení bude brzo pro lidi v jeho věku prakticky nedostupné, přitom ho vnímá jako základ zabezpečení na důchod. „S vlastním bydlením se pojí především garance výrazně nižších nákladů na život v penzi,“ míní.

Do odhadů, co se bude dít za třicet a více let, kdy by mohl odejít do důchodu, se David Vančík nechce pouštět. Jasno má ale v tom, že i dobře provedená důchodová reforma situaci příliš nezmění. „Celá řada osob by se mnou nesouhlasila, ale současní senioři se mají podle mne s ohledem na stav veřejných financí dobře. Může být jen hůř a musíme na to myslet,“ říká David Vančík.

Autor: Petr Švihel, Seznam Zprávy / Foto Nikola Ramešová, Seznam Zprávy