O boji proti kriminalitě a sociálnímu vyloučení

Jaký je váš příspěvek k prevenci sociálního vyloučení a prevenci kriminality v kontextu problematiky bezdomovectví? Jaké jsou hlavní výzvy a přístupy při práci s touto cílovou skupinou?
Doufám, že můj příspěvek je veskrze pozitivní J. Ale vážně, jak jste uvedli na začátku, problematice sociálního vyloučení a bezdomovectví se věnuji celou svou profesní kariéru (od r. 1998) a toto jsem si přinesl v r. 2012 i na Ministerstvo vnitra. V rámci prevence kriminality (PK) se jí věnuji i nadále (nejen že se bezdomovci dopouštějí protiprávního jednání, ale ještě častěji se stávají obětí pachatelů trestné činnosti). Hlavní výzvu, tedy přístup a přínos, vidím v tom, že se o problematice bezdomovectví stále více mluví, dochází k osvětě a hledají se různá řešení koncepční a celospolečenská. Pravidelně už dochází k výměně dobré praxe a co je důležité, už i na některých samosprávách (obcích a městech) pochopili, že prevence je nejefektivnější a nejlevnější. Podstatou prevence je především to, aby se lidé pokud možno na ulici vůbec nedostali, tzn. prevence před ztrátou bydlení, dostupné bydlení a chcete-li sociální a podporované bydlení.

Důležité je si uvědomit, že na řešení bezdomovectví neexistují jednoduchá řešení.

Příčin bezdomovectví je mnoho, často se jedná o jejich souběh. Lze je různě kategorizovat, nejčastěji na objektivní a subjektivní, individuální a strukturální či ekonomicko-politické a osobnostně-sociální. Do těchto kategorií si pak můžeme dosazovat jednotlivé příčiny: chudoba a zadlužení/exekuce, ztráta bydlení, duševní onemocnění, vč. závislostí, ale i vážný úraz a invalidita, rodinné konflikty, rozvod či rozpad vztahů (vč. úmrtí partnera či člena rodiny), osamělost a izolace vč. nedostatku sociálních sítí/ vazeb, nezaměstnanost a nedostatek pracovních příležitostí, fyzické znevýhodnění, psychická traumata, ukončení institucionální péče (dětské domovy a pěstounská péče, ústavní péče apod., dlouhodobý VTOS apod.). Z pohledu strukturálního či ekonomicko-politického je možné zmínit např. válku, změnu režimu, změna vlastníka či krach firmy, zrušení nájmu, ale i živelnou pohromu, transformace sociální či zdravotní ústavní péče apod. V zahraničí je častou příčinou bezdomovectví migrace, zejména ta nelegální. 

Ve většině případů pak k bezdomovectví přispěje ne jedna z vyjmenovaných příčin, ale jejich kombinace, souběh či návaznost v krátkém časovém horizontu, kdy jedinec není schopen bez pomoci situaci vyřešit (např.: úraz => invalidita => ztráta zaměstnání => zadlužení => exekuce a ztráta bydlení; u starších osob pak zejména úmrtí partnera => snížení příjmů => zadlužení => úzkosti/deprese/duševní onemocnění => ztráta bydlení; u mladých, zejména opouštějících ústavní výchovu je pak hlavní příčinou nedostatek dostupného bydlení, nezaměstnanost, vznik závislostí, zadlužení atd. atd.). Důležité je vždy si uvědomit, že bezdomovectví může potkat opravdu každého, sešup dolů může být velmi rychlý a postavit se zpět na vlastní nohy naopak trvá velmi dlouho a bez cizí pomoci je prakticky nemožný (velmi často dávám pro příklad příběhy vysokoškoláků-právníků či vysokoškolských profesorů nebo i ze světa známé případy kdysi slavných sportovců, kteří souhrou mnoha příčin skončili na ulici a u kterých by nikdo neřekl, že je to může potkat).

A od těch příčin se pak odvíjejí postupy a práce s jednotlivci a přijímají se preventivní opatření. Podstatná je sociální práce, zejména depistážní činnost sociálních pracovníků a sociálních kurátorů (a podpora jejich činnosti), podpora dostupného bydlení, dostupná psychiatrická diagnostika a péče, ale třeba i podpora resocializace osob po výkonu trestu a prevence recidivy apod. 

A v neposlední řadě je třeba neustále vyvracet zažité stereotypy a pohled na bezdomovce, z nichž ten nejčastější (a zejména politiky často přebíraný), že bezdomovectví si dotyční zvolili sami, že je to jejich dobrovolné rozhodnutí. Věřte mi, že nikdo, kdo má domov, rodinu, zaměstnání a přátele toto dobrovolně neopustí a nestane se bezdomovcem.
A pokud to tvrdí sami bezdomovci, je to přirozená psychologická reakce na to, že je život tzv. „semlel“, že sami v něčem selhali. Je přece jednodušší tvrdit, že je to jejich dobrovolná volba, než připustit, že něco podcenili nebo je někdo ošidil, podvedl, že selhali (v rodině-ve vztahu, ve škole, v práci) apod. O nediagnostikovaných a neléčených duševních nemocech a poruchách (40 až 60 % případů vzniku bezdomovectví) ani nemluvě!

Od roku 1993 se v České republice prevence kriminality formovala jako součást vládní politiky. Jaké jsou hlavní kroky, které byly v jejím rámci podniknuty, a jaký je váš přínos při její implementaci?
Tak toto je dotaz spíše určený našemu panu řediteli, případně jeho předchůdkyni, která stála u samotného zrodu jak odboru, tak systému prevence kriminality.

Podstatou je to, že byla přijata republiková „Strategie prevence kriminality“, aktuální je na léta 2022 až 2027 (schválená vládou České republiky 6. dubna 2022 usnesením č. 276., byl vytvořen Republikový výbor pro prevenci kriminality (RVPPK), který vytváří preventivní politiku vlády ve vztahu k tradiční (obecné) kriminalitě a koordinuje preventivní činnosti jednotlivých resortů v něm zastoupených a podněcuje nové aktivity. Situační prevenci kriminality se pak navíc věnuje Poradní sbor pro situační prevenci kriminality.

Od roku 1996 byl spuštěn dotační Program prevence kriminality, nejprve pro statutární města, který se postupně rozšiřoval až do současné podoby, kdy žadatelem mohou být obce, města, kraje ale i dobrovolné svazky obcí.

Samotný význam dotačního programu daleko přesahuje prostou finanční podporu preventivních aktivit. Jde zejména o to, že na lokální úrovni pracují odborníci, kteří se prevencí zabývají, popisují problémy, které se v daném místě vyskytují a navrhují řešení a opatření, která mají přispět k nápravě a nejlépe, aby k takovým situacím již nadále nedocházelo, případně byly minimalizovány negativní dopady. Mnoho obcí pak své preventivní projekty financuje i z dalších dotačních zdrojů případně mají bezpečnost a prevenci jako svou prioritu a vyčleňují významné finanční prostředky i z vlastního rozpočtu.

Programy a projekty prevence kriminality jsou často realizovány ve spolupráci s obcemi, kraji a dobrovolnými svazky obcí. Jaká je důležitost a přínos této spolupráce při dosahování cílů prevence kriminality a jak podporujete partnerství mezi různými subjekty?
Dotační program prevence kriminality v posledních letech není již výsadou pouze našeho odboru, ale díky osvětě a stanovováním priorit už prakticky všechny kraje vyhlašují vlastní dotační programy pro oblast prevence kriminality. A díky uzavřeným memorandům pak dochází k finanční podpoře preventivních projektů i v rámci výzev z ESF či aktivní politiky zaměstnanosti (zejména pro projekty Asistent prevence kriminality či Domovník-preventista.

Spolupráce mezi jednotlivými subjekty je zásadní. Do lokální situace vstupuje mnoho faktorů a proměnných a bez vzájemné spolupráce a komunikace by se výsledků dosahovalo velmi těžko nebo spíš vůbec. Proto náš odbor má tým konzultantů, kteří mají přidělené jednotlivé kraje, kde působí krajští manažeři prevence kriminality, kteří se pak věnují preventistům na obcích v rámci svého regionu. Náš odbor pravidelně realizuje celostátní metodická setkání a letos se uskuteční již 4. ročník Národních dnů prevence, který se tentokrát uskuteční ve spolupráci s městem Ostrava (https://narodnidnyprevence.ostrava.cz/).

Národní dny prevence se konají jednou za dva roky za podpory Ministerstva vnitra ČR a Republikového výboru pro prevenci kriminality. Hlavním cílem konference je výměna zkušeností a sdílení příkladů dobré praxe, na programu jsou příspěvky a aktuální informace z oblasti prevence kriminality a bezpečnosti, ale také protidrogové prevence či prevence rizikového chování dětí a mládeže. V rámci těchto akcí probíhají odborné konference, workshopy, besedy a jsou pravidelně vyhlašovány nejlepší preventivní projekty v rámci národního kola Evropské ceny prevence kriminality. 

Náš odbor také spravuje vlastní web https://prevencekriminality. cz/, na kterém pravidelně zveřejňujeme novinky, aktuality a zajímavé informace, včetně těch ze zahraničí. Samozřejmě jsou tam dostupné kontakty nejen na nás, ale i na krajské manažery, dále pak kalendář akcí či webové odkazy na naše partnery a každý zájemce má možnost si nechat zasílat upozornění na zveřejněné novinky.

Investiční a neinvestiční dotace jsou často využívány pro financování projektů v oblasti prevence kriminality. Mohl byste nám přiblížit, jaké jsou nejčastěji realizované projekty a jaký je jejich dopad na snižování kriminality a zvyšování bezpečnosti?
Asi veřejně nejznámějšími a nejúspěšnějšími projekty jsou Asistenti prevence kriminality (APK) a z investičních projektů podpora budování a rozšiřování městských kamerových dohlížecích systémů (MKDS). Dalšími realizovanými a podporovanými projekty jsou Domovníci-preventisté, forenzní identifikační značení kol, zdravotních pomůcek či městského mobiliáře (FIZ), preventivně/volnočasové aktivity pro problémové či rizikové děti a mládež, informační a vzdělávací projekty, pomoc obětem trestných činů, ale i již zmíněná resocializace osob po výkonu trestu. V poslední době jsou stále akcentovanější aktivity v oblasti prevence kybernetické kriminality, která je bohužel díky rozvoji a dostupnosti moderních technologií stále na vzestupu.

Součástí žádostí je povinnost uvádět indikátory hodnocení efektivity a u každého projektu musí být po jeho realizaci provedeno vyhodnocení, které bude obsahovat právě i výsledky a vyhodnocení efektivity. Tam, kde se nejedná o jednorázovou či izolovanou aktivitu (což je i jedna z několika podmínek při udělování dotací), je funkční systém preventivních aktivit, a přestože do všeho vstupuje mnoho proměnných, jsou přínosy jednoznačně prokazatelné. A to jak ve snižování protiprávního jednání (trestné činy a přestupky), tak ve snižování škod, pokud k takovým činům dojde, k dopadení jejich pachatelů a v neposlední řadě zvyšování pocitu bezpečí občanů v dané lokalitě, obci či městě.

Elektronické podání žádosti a dodržování stanovených podmínek jsou důležité aspekty při získávání dotace. Jaké jsou hlavní podmínky, které žadatelé musí splnit, a jaký je váš přístup k hodnocení a výběru projektů pro financování?
Náš odbor k elektronickému podávání žádostí přistoupil poprvé v roce 2018. Motivací bylo zjednodušení dostupnosti našeho dotačního programu, snížení administrativní zátěže žadatelů, ale také snížení chybovosti a tím snížení počtu vyřazených žádostí kvůli formálním pochybením a nedostatkům. V tomto směru elektronizace svůj účel splnila, i když samotný systém (webový portál Ministerstva financí) nezajistí nulovou chybovost. Co se týče podmínek pro přijetí a podporu žádostí, ty se postupně formovaly od počátku, tedy od r. 1996 (povinnost žadatele mít manažera prevence kriminality, pracovní skupinu PK či strategický dokument PK). Podmínky jsou každý rok podrobně zpracovány ve výzvě k podávání žádostí, jejíž součástí jsou „Zásady pro poskytování dotací ze státního rozpočtu na výdaje realizované v rámci Programu prevence kriminality na místní úrovni“. Současná podoba podmínek je, pouze s drobnými obměnami, platná přibližně od r. 2011. Podmínky jsou vymezeny jak negativně (na co nebo v jakém případě dotace nemůže být poskytnuta) nebo pozitivně (co musí žadatel doložit-např. povinná spoluúčast). Dalšími podmínkami jsou limity podpory (např. u MKDS např. 350.000 Kč/obec resp. 550.000 Kč/statutární město pro jeho rozšíření apod., více v čl. 2-4 uvedených Zásad.).

Pro hodnocení a posuzování jsou pak již s vyhlášením výzvy zveřejněna kritéria vč. přidělování bodů v čl. 11 Zásad (ať už se jedná o externí hodnocení na krajích-metodika v příloze č. 7 Zásad nebo při finálním posuzování Hodnoticí komise RVPPK – příloha č. 8 Zásad). Každý žadatel tak dopředu ví, jak bude žádost hodnocena a kolik bodů může získat (pravidelně v rámci konzultací doporučujeme, ať si žádost nechají třeba kolegou neformálně ohodnotit právě podle zveřejněné metodiky).

V případě nedostatku finančních prostředků Hodnoticí komise jako k pomocným kritériím přihlíží k indexu kriminality pro danou obec (přepočet počtu TČ na 10.000 obyvatel), indexu sociálního vyloučení pro danou obec (dle metodiky MMR - ASZ), k velikosti, resp. počtu obyvatel, obce (zvýhodněny budou menší obce) apod. Konkrétní postup přijme Hodnoticí komise na svém jednání. 

Z jednání Hodnoticí komise je vypracován zápis, který všichni přítomní členové komise podepisují a ten se poté s hlasovací tabulkou zveřejňuje na webových stránkách MV. 

Autor: Yeva Bartkiv, Zdroj foto: Shutterstock / archiv Adolfa Poláka