Loňský rok byl z pohledu ESG zlomový. Zapojení firem rostlo vlivem energetické krize i zpřísňujících se vládních nařízení

„Vnímání ESG se v posledních letech výrazně proměnilo. I když potřeba udržitelnosti a principy odpovědného podnikání jsou známé desítky  let, teprve s legislativními požadavky a tlakem finančního trhu v nedávné době se tato agenda dostala na stůl vedení firem. Dříve byla řešena na nižších úrovních pomocí různých charitativních projektů nebo CSR aktivit. Až v poslední době jsou společnosti nuceny učinit z ESG jedno ze stěžejních témat, které ovlivňuje podstatu jejich podnikání a další směřování,“ říká Jiří Stránský, vedoucí oddělení udržitelnosti v CBRE.

Pařížská dohoda vznikla v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v závěru roku 2015, přičemž v platnost vstoupila o rok později. Do současnosti ji ratifikovalo na 190 členských států včetně ČR. Jejím záměrem je omezit emise skleníkových plynů po roce 2020 a navázat tak na Kjótský protokol. Dohoda formuluje konkrétní dlouhodobé cíle ochrany klimatu, přičemž stanovuje akční plán. Ten mimo jiné zahrnuje udržení nárůstu průměrné globální teploty pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a snahu, aby nárůst této teploty nepřekročil hranici 1,5 °C. Dohoda současně ukládá všem zúčastněným státům povinnost stanovit si vnitrostátní příspěvky ke snižování emisí skleníkových plynů. Česká republika se jako člen EU přihlásila společně s ostatními členskými státy k závazku snížit do roku 2030 tyto emise nejméně o 55 % ve srovnání s rokem 1990. Změny mají EU nasměrovat k tomu, aby se do roku 2050 stala klimaticky neutrální ekonomikou.

Témata spojená s ESG nabyla v roce 2022 zásadně na významu
V průměru téměř 70 % všech společností zúčastněných v průzkumu potvrdilo větší zaměření na strategie ESG během loňského roku. Hlavním důvodem byl růst cen energií, ale také zvyšující se požadavky ze strany států. Nejsilnější tlak byl v tomto směru vyvíjen na investiční společnosti působící v EU, kde regulace související s udržitelností postupují velmi rychle. Nicméně motivy pro stále významnější prosazovaní principů ESG nepřichází pouze zvenčí. Hnacím motorem i nadále zůstávají firemní kultura a etické hodnoty, což potvrzuje 63 % firem.

Z výsledků průzkumu dále vyplývá, že vloni nejvíce firem usilovalo o snížení emisí skleníkových plynů (67 %), zlepšení zdraví a pohody zaměstnanců (58 %) a snížení spotřeby zdrojů, potažmo omezení plýtvání (55 %). Pomyslný žebříček priorit, na které se společnosti zaměřily, vedl pokles emisí skleníkových plynů. Celkem šedesát pět procent dotazovaných vloni pracovalo na závazku dosažení uhlíkové neutrality. Nájemci komerčních nemovitostí plánují tohoto cíle dosáhnout rychleji než investoři, k čemuž přispívá fakt, že délka pronájmů je obecně kratší než průměrná doba držení nemovitostí u investorů. Do roku 2023 chce být uhlíkově neutrálních 53 % nájemců a třetina investorů. Ty své další snahy směřují především k letům 2040 a 2050.

Víte, že? Evropská unie se vloni dohodla na konečném znění směrnice CSRD, která firmám určuje nová pravidla pro zveřejňování informací o jejich udržitelnosti. Mimo jiné jde o údaje o množství emisí skleníkových plynů, závislosti na fosilních palivech anebo využívání obnovitelných zdrojů. Zásadní novinkou je zavedení jednotných standardů, jak data reportovat, a dále rozšíření množství firem, kterých se požadavky týkají. V současnosti data zveřejňuje kolem 50 českých podniků, převážně účastníků finančního trhu, jako jsou investiční podniky, správci investičních fondů, pojišťovny či banky. Ovšem s nástupem účinnosti nové směrnice se bude jednat až o 1 500 tuzemských a 50 tisíc evropských firem. Konkrétně všechny společnosti splňující alespoň dvě ze tří kritérií: podnik má více jak 250 zaměstnanců, obrat společnosti činí více jak 40 milionů eur ročně, případně aktiva firmy přesahují hodnotu 20 milionů eur. Povinnost bude platit i pro všechny společnosti, které jsou kótované na burze, a to i malých či středně velkých firem. Termíny účinnosti nové směrnice jsou časově odstupňované podle přesně daných kritérií, nicméně první firmy se jí začnou řídit již od roku 2024.

„Výsledky průzkumu nám dávají dobrý obrázek o náladě a deklarovaných záměrech mezi investory a nájemci nemovitostí. Zároveň potvrzují, že průzkum probíhal celosvětově. Pro místní investory v Česku, kteří agendu ESG často teprve začínají řešit, tak může být dobrým impulsem pro jejich další směřování,“ uvádí Jiří Stránský.

Udržitelnost se zařadila mezi hlavní kritéria ovlivňující výběr nemovitosti i cenu
Průzkum dále odhalil, jaké faktory z pohledu udržitelnosti a současně do jaké míry mají schopnost působit na strategická rozhodnutí firem, tedy rozhodnutí o koupi nemovitosti anebo uzavření nájemní smlouvy. Dohromady 84 % všech respondentů uvedlo, že u budovy  zohledňuje energeticky úsporná řešení. Téměř polovina by vyžadovala buď slevu anebo by nájemní smlouvu úplně odmítla, pokud by úsporná řešení v objektu chyběla. 79 % dotazovaných přikládá důležitost faktu, zda se nemovitost může prokázat mezinárodně uznávaným certifikátem udržitelnosti typu BREEAM či LEED. U 77 % společností hraje roli, zda budova využívá obnovitelné zdroje energie a u 76 % chytré technologie. První pětku pak se 75 % uzavírá vysoká odolnost nemovitosti vůči klimatickým změnám a jejich dopadům, tzn. například vůči povodním anebo zemětřesení.

Z výsledků také vyplývá, že necelých 60 % dotazovaných by bylo ochotno zaplatit vyšší cenu za nájem či pořízení nemovitosti v případě, že by disponovala generátorem pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů anebo využívala chytré technologie, které snižují provozní náklady a zároveň šetří životní prostředí. 45 % respondentů by si také připlatilo za budovu s environmentální certifikací. Ta stále zůstává osvědčeným a srozumitelným vodítkem při orientaci na trhu. V USA je průměrné nájemné v budovách s certifikací LEED o 3,7 % vyšší než nájemné u necertifikovaných staveb. V Evropě je rozdíl ještě větší. Nedávná studie společnosti CBRE analyzující vzorek 44 500 nájemních smluv v 18 evropských státech prokázala, že průměrné nájemné v udržitelných budovách je o 5,5 % vyšší než u necertifikovaných staveb. Jiří Stránský vysvětluje: „Tím, jak se udržitelnost a ochrana životního prostředí stává součástí firemní kultury a DNA řady firem, roste zájem i o certifikované budovy. Jak potenciální investoři, tak nájemci jsou ochotni zaplatit vyšší cenu, kterou jim následně částečně kompenzují nižší provozní náklady a lepší uživatelský komfort.“

Vzrostl důraz na psychosociální faktory ovlivňující wellbeing nájemců a zaměstnanců
Rozhodujícími kritérii při výběru komerčních realit i nadále zůstávají lokalita a cena, ovšem průzkum CBRE ukázal, že stále rostoucí vliv mají také tzv. měkké faktory. Pro 82 % respondentů je důležité napojení nemovitosti na městskou hromadnou dopravu, 67 % zohledňuje různá řešení zlepšující fyzické i duševní zdraví lidí působících v budově, 66 % upřednostňuje nemovitosti, které jsou dobře dostupné pěšky anebo na kole a pro 63 % je zásadní, zda objekt disponuje certifikací WELL, která je mezinárodně uznávaným certifikátem potvrzujícím kvalitu vnitřního prostředí. Téměř polovina dotazovaných je ochotna zaplatit prémiovou cenu za řešení, která podporují fyzické a psychické zdraví svých uživatelů, jako např. inteligentní osvětlení pozitivně ovlivňující cirkadiánní rytmus anebo monitorování emisí uhlíku.

Autor: Crest Communications, Zdroj foto: Crest Communications