V současné době firmy čelí mnoha výzvám, které zahrnují nejen legislativní změny vyplývající z požadavků Evropské unie, ale také kroky vlády v rámci konsolidačního balíčku, požadavky odborových svazů na navýšení minimální mzdy a očekávaný růst inflace. Tyto faktory společně představují významný nárůst nákladů a vytvářejí náročnou konkurenční situaci.
Zejména firmy z oblasti služeb se nyní angažují v diskusi o navýšení fakturačních sazeb a hledání optimalizačních řešení v souvislosti s narůstajícími výzvami pro podnikatelské prostředí.
Statistiky totiž ukazují, že ve službách pracuje až 61 % zaměstnanců, což jsou odvětví s vysokou potřebou flexibility. Tyto profese často vyžadují nepřerušitelnou kontinuitu činností, například v oblastech jako ostraha, pohotovostní havarijní služby nebo sociální služby. Některé z těchto oborů také vykazují sezónní specifika, například v turistickém průmyslu nebo restauračních službách.
Avšak nedávné návrhy, které získaly podporu ve sněmovně, by mohly mít za následek omezení poskytovaných služeb nebo povedou k hledání způsobů, jak administrativní povinnosti obejít.
Je důležité si uvědomit, že činnosti prováděné na základě dohody o provedení práce se pravidelně vykonávají v rozmezí 600 000 až 700 000 případů měsíčně.
Vláda nyní plánuje stanovit dva limity pro vznik účasti na pojištění zaměstnance, který pracuje na základě dohody o provedení práce (DPP).
Kromě změny limitů navíc vláda plánuje zavést povinnost evidence všech dohod o provedení práce a příjmů z těchto dohod.
Radek Zapletal, tajemník Unie soukromých bezpečnostních služeb, poukazuje na to, že navrhovaná opatření přináší zvýšenou administrativu a budou sloužit k provádění administrativně-byrokratických sankcí v případě porušení povinností, které jsou částečně nebo zcela v praxi nerealizovatelné, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele, kteří „hrají podle pravidel“. Dle jeho slov vše přinese zvýšené náklady a mnoho firem může na druhé straně sklouznout k dalšímu posunu tak, že co bylo černé, bude černější, co bylo šedé bude černé, co bylo bílé bude šedé.
Očekávané změny v Zákoníku práce týkající se dohod o činnostech konaných mimo pracovní poměr, přinesou významné změny pro zaměstnance. Předpokládané zvýšení mzdových nákladů v rámci uvedených pracovně právních vztahů se odhaduje na cca 10 %.
Nové předpisy také ovlivní odvody sociálního a zdravotního pojištění. Zaměstnanci i zaměstnavatelé budou muset přizpůsobit své finanční plány v případě překročení limitů pro odvody. Očekává se, že tyto změny povedou k nárůstu nákladů o 25 %.
S růstem nákladů se také diskutuje o dalším navýšení minimální mzdy, která by měla vzrůst o přibližně 6,4 % v roce 2024. Tato situace klade však na podniky další finanční zátěž.
Navíc je tu negativní vliv očekávaného růstu inflace, která podle České národní banky dosáhne letos výrazných 11,2 %. Tento fakt představuje významné zvýšení nákladů a další výzvu pro podniky.
Otevřená diskuse a spolupráce se všemi zainteresovanými stranami jsou tedy zásadní pro nalezení nejlepších možných řešení, která budou odpovídat podnikatelské realitě a zároveň zohlední potřeby zaměstnanců.
Autor: redakce, Zdroj foto: Shutterstock