Češi a psi. Jsou pro nás psi strážci nebo členové rodiny?

Pes v domě či bytě - chudák pes nebo páníček? 
Mezi chovateli najdete takové, kteří psa do bytu zásadně nedávají. Ale proč? Je to snad proto, že pes potřebuje ke spokojenému životu velkou zahradu a dům, který bude chránit?
Až na výjimky opravdu ne. Pokud si do paneláku nepořídíte obřího pastevce, opravdu nepotřebuje pozemek o rozloze několika hektarů a vlastní stádo ovcí, které bude hlídat.

Chovatelé často neradi dávají své odchovy do bytů ne kvůli psům, ale kvůli jejich páníčkům. Pes v bytě totiž znamená většinou více práce a větší nároky na čas a pozornost.
Malé štěně se velmi rychle učí. Velká část učení ale probíhá skrze jeho tlamu a hlavně zuby. Štěně kouše prakticky všechno, co mu přijde do cesty - boty, oblečení, nábytek, občas hračky. Na zahradě toho většinou ke zničení nebývá tolik nebo to alespoň není tak vidět, když už k tomu dojde. Rozkousanou pohovku nebo nohu od židle nepřehlédnete.
Další kapitolou je učení čistotnosti. Na zahradě žádný problém. Štěně si někde hraje, pak se zastaví, vykoná potřebu a hraje si dál. Všichni jsou spokojení. V bytě to ale nejde. Opět je tu tedy větší nárok na páníčka, který musí hlídat štěně, které zrovna ukončí hru a je pravděpodobné, že potřebuje ven. Stejně tak, když se štěně probudí. Musí se ven.
V bytě je zkrátka mnohem náročnější alespoň prvních pár měsíců tohle soužití dvou živočišných druhů sladit.

Pes potřebuje prostor. Ano, ale...
Představa, že pes, co bude sám na zahradě, bude nutně spokojený, je většinou mylná. Člověk, co dá psa na celý den na zahradu se může uchlácholit tím, že je pes na čerstvém vzduchu. Má k dispozici kus pozemku, kde může běhat. Jenže pes je především tvor smečkový. K životu po boku člověk byl po tisíce let šlechtěný. Samozřejmě že různá plemena a různé psí povahy se liší v tom, jak moc k sobě člověka potřebují. Ale osamělý život na zahradě není pro většinu psů ideální.

Na psa na zahradě mnohem snadno “zapomenete”. Jednoduše se vyvenčí sám, je přeci celý den venku. V bytě tuhle možnost nemáte. I když se to zdá na první pohled jako paradox, bytoví psi mají většinou více venkovního vyžití se svým páníčkem, než psi žijící trvale na zahradě. Opět v tom hraje roli lidská pohodlnost. Bytového psa musíte vzít ven. Vždycky. Za každého počasí. Ať je venku plískanice nebo sněhová vánice. U domu stačí otevřít dveře a vypustit psa na zahradu.

Pes jako strážce pozemku
Ne všichni psi jsou rození hlídači. Některá, zvláště společenská plemena jsou na takovou činnost vyloženě nevhodná. Někteří psi ani neocení celoroční pobyt venku. Zvlášť ti s krátkou srstí a bez podsady. Dobrý hlídač je pes, který je povahou samostatnější, ostražitější a dobře štěká. Zdá se to jako samozřejmost u psa, ale ne všechna plemena štěkají. Typicky severští psi spíše vyjí a na hlídání nejsou nejvhodnější. Například ani Československý vlčák, který vzhledem určitě může případného narušitele odradit, není vždy nejlepší hlídač. Také neštěkají příliš často a rozhodně není ideální je chovat samotné na zahradě bez kontaktu s člověkem. Jako velmi smečkové zvíře takový život rozhodně neocení.

Text: Iveta Král Hajlichová

Foto: Shutterstock