Dohledové centrum Space poskytuje zákazníkům službu vzdálené ostrahy staveb a nemovitostí a s tím spojený pocit bezpečí a pohodlí. Hlavní výhodou oproti fyzické ostraze je nepřetržitý dozor nad vaším objektem, což znamená, že se můžete v klidu věnovat svému core byznysu, zatímco Space hlídá vaši nemovitost. Abyste si udělali větší přehled o dalších přednostech a výhodách této unikátní služby, přinášíme vám rozhovor s Ing. Kateřinou Kulíškovou (KK) – Business Development manažerkou ve společnosti Innovis a Lukášem Převrátilem (LP) – ředitelem dohledového centra Space.
Můžete prosím vzdálený dohled Space podrobněji představit?
KK: „Space“ je obecně název pro naše dohledové centrum. Toto dohledové centrum využíváme primárně pro vzdálený dohled a pro správu budov našich klientů. Do dohledového centra jsou svedeny např. kamerové streamy z objektů, data z IoT čidel, MaR systémů a dalších technologií. Na základě těchto dat a záznamů následně monitorujeme, detekujeme, vyhodnocujeme, analyzujeme, a v neposlední řadě taktéž predikujeme, možné situace, které na objektech mohou nastat. A to jak v online režimu, tak v off-line režimu. Právě díky našemu „Spacu“ tedy můžeme bdít 24/7 nad objekty našich klientů a pomoci jim nejen v oblasti bezpečnosti. Co se týče konkrétně služby vzdáleného dohledu, jedná se o činnost monitoringu objektu právě pomocí CCTV systémů. Činnost probíhá v předem domluvených časech (např. v nočních hodinách), kdy by za normálních okolností bylo potřeba využít služeb fyzické ostraha. Právě díky napojení CCTV systému z daného objektu do našeho dohledového centra zvládneme zajistit bezpečnost vzdáleně, tzn. bez nutnosti přítomnosti osoby přímo na objektu.
Jaké jsou tři zásadní výhody této služby?
KK: Mezi tři zásadní výhody této služby lze bezpochyby zařadit spolehlivost, dostupnost 24/7 a viditelnou úsporu nákladů. Vzdálený monitoring provádí naši zkušení operátoři, kteří jsou k této činnosti speciálně vyškoleni. K tomu jim v práci ve valné většině případů pomáhají tzv. analytické funkce, které jsou buď již přímo obsažené v kamerovém systému, či přidané pomocí softwarové nadstavby. Další výhodou je, že se klient nemusí limitovat žádnou denní dobou. Naše dohledové centrum funguje v režimu 24/7, tudíž jsme schopni objektu zabezpečit v jakoukoliv hodinu a na, jakkoliv dlouhou dobu. A v neposlední řadě je zde opravdu znatelná úspora nákladů při srovnání využití služeb vzdáleného dohledu se službami fyzické ostrahy jako takové.
Jak dlouho trvá samotný proces zabezpečení staveb tímto způsobem? Jaké technologie a softwary využíváte?
KK: Při zabezpečení staveb velmi záleží, v jaké fázi se stavební práce zrovna nachází. Pokud se jedná o stavbu, u které ještě nedošlo k zasíťování, musíme s tímto hlediskem počítat a víme, že budeme muset využít technologie, které mají svůj alternativní zdroj. V případě již zasíťované stavby je to trochu jednodušší, jelikož již lze využít CCTV systém instalovatelný na předem určené styčné body, například oplocení objektu, sloupy s osvětlením či plášť budovy. V obou případech jsme schopni cca do měsíce vše zařídit a převzít vzdálený dohled nad stavbou. Pro první případ využíváme tzv. žirafy neboli mobilní kamerový systém, kde jsou kamery s analytickými funkcemi umístěny na teleskopickém sloupu, jehož výše se upravuje pro individuální potřebu konkrétního staveniště. Součástí tohoto setu obvykle bývá i reproduktor či stroboskop v barvách policejního majáku. Již zmíněnou výhodou této alternativy je právě vlastní zdroj napájení (solární panely, či dieselový agregát). Samozřejmostí je i možnost napojení této „žirafy“ do sítě. V druhém případě jsme schopni klientovi poskytnou či zapůjčit jednotlivé kamery s analytickými funkcemi, které instalujeme na výše uvedené styčné body. V rámci analytických funkcí využíváme nejčastěji funkce překročení perimetru či narušení vybrané zóny, tyto funkce jsou většinou již součástí poskytnutého CCTV systému. V případě potřeby pokročilé analýzy obrazu, např. monitoring dodržování pravidel BOZP, využíváme nadstavbový software.
Čím se liší tradiční ostraha staveb od vzdáleného dohledu?
KK: Pokud je stavba střežena pomocí fyzické ostrahy, většinou se jedná o jednu osobu, která má ve své náplni práce pravidelné pochůzky v předem určených časových intervalech. Mezi jednotlivými pochůzkami většinou FO tráví čas v zázemí (buňky) pro ni určené. Může se tedy stát, že k incidentu dojde v časovém okně, kdy zrovna ostraha zrovna nevykonává obchůzku. Zatímco nastavená analýza obrazu monitoruje staveniště nepřetržitě a naši operátoři jsou kdykoliv připraveni bezprostředně reagovat na případné narušení oblasti.
Kolik stojí využití služby vzdáleného dohledu při ostraze staveb?
KK: Cena služby se vždy odvíjí od velikosti a komplexnosti staveniště, počtu kamer a časové náročnosti monitoringu. Nelze tedy předem určit obecnou cenu bez předešlého zhodnocení situace stavby.
Jaké úspory ostraha vzdáleným dohledem klientům přináší?
KK: Stejně jako u předešlé otázky, ani zde nelze předem určit výši úspory. Úspora záleží na porovnání cen obou služeb. Obecně se však dostáváme na úsporu od 30 % měsíčních nákladů na ostrahu stavby.
Jak reagují operátoři vzdáleného dohledu na situaci, kdy je střežený objekt narušen?
KK: Reakce na incidenty jsou vždy předem domluvené s klientem, a to na základě vyspecifikovaných scénářů. V některých případech může
dojít pouze k vystrašení pachatele, právě pomocí reproduktoru či stroboskopu, v jiných případech se na místo vysílá zásahová jednotka a v nejrizikovějších případech může být kontaktována přímo Policie ČR. Vše je opravdu o nastavení s klientem.
Existují nějaké doposud nerealizované funkce, jež může Space klientům potenciálně poskytnout?
LP: Tady mě nic nenapadá, všechno co uděláme se snažíme nasazovat a testovat
Jaká je Vaše vize rozvoje vzdáleného dohledu Space do roku 2030?
LP: Vize rozvoje vzdáleného dohledu do roku 2030 se bude soustředit na zlepšení efektivity, spolehlivosti a přesnosti monitorování a ochrany bezpečnosti a majetku.
- Vylepšené rozpoznávání obrazu a zvuku: využití pokročilých algoritmů strojového učení a umělé inteligence pro rychlou detekci a rozpoznávání hrozeb na základě obrazových a zvukových signálů.
- Rozšíření senzorů: rozšíření senzorů pro zahrnutí nových možností jako jsou detektory pohybu, teplotní senzory, radary a další, pro zajištění kompletního pokrytí prostoru, který má být monitorován.
- Vylepšená integrace a analýza dat: integrace a analýza dat z různých zdrojů pro lepší a komplexnější pohled na situaci a rizika. Využití big data analýz pro zlepšení předvídání rizik a prevence havárií.
- Využití IoT: využití IoT zařízení, jako jsou chytré kamery a senzory pro efektivní a spolehlivé monitorování.
- Vyšší úroveň autonomie: implementace autonomních systémů a robotů pro výrazné snížení lidského zapojení
Celkově se vize rozvoje vzdáleného dohledu do roku 2030 soustředí na využití moderních technologií a zvyšování úrovně automatizace pro zlepšení přesnosti, spolehlivosti a efektivity monitorování a ochrany bezpečnosti a majetku.
Autor: Yeva Bartkiv, Zdroj foto: archiv M2C