Chcete soláry na střechu? Poradíme, na co si dát pozor

Nejčastějším typem solárních panelů, které se na střechy instalují, jsou fotovoltaické – tedy ty, které ze slunce vyrábějí elektřinu. Nezřídka se ale stává, že vám firma při první konzultaci doporučí takzvaný fototermický systém. Ten oceníte v případě, kdy chcete hlavně ohřívat vodu nebo přitápět. Fotovoltaika sice vodu ohřát umí, ale náklady jsou mnohem vyšší než při ohřevu fototermikou. Samozřejmě je možné oba systémy kombinovat.

V každém případě platí, že s instalací solárů na střechu získáte větší energetickou soběstačnost. Správně navržený fototermický systém dokáže v rodinném domě uspořit 50 až 70 % nákladů na topení a teplou vodu, mimo topnou sezonu dokáže pokrýt i celou spotřebu teplé vody. V případě fotovoltaiky ušetříte na rodinném domě řádově desítky tisíc korun za elektřinu.

Hřát vás může také dobrý pocit, že pomůžete planetě v redukci uhlíkové stopy. Z údajů Energetického poradce PRE vyplývá, že fotovoltaická elektrárna o výkonu 1 kWp ušetří ročně asi 900 kg emisí CO₂. I kdyby to bylo přehnané, je to násobně víc, než člověk vyprodukuje za rok dýcháním (asi 300 kg CO₂).

Hlavně loni tu vlivem všech krizí, zejména té energetické, vznikl velký hlad po solárech. Koncem roku na něj zareagovali také naši zákonodárci. Nová legislativa umožňuje instalaci solárních elektráren do 50 kWp výkonu i bez licence od Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a stavebního povolení. Doposud byl tento limit 10 kWp. Zjednodušeně to znamená, že umístit soláry na střechu je mnohem jednodušší i pro větší domy, typicky pro různá SVJ.

Nesporné investiční náklady, které jsou s instalací spojené, se dají poměrně významně snížit díky státní dotaci Nová zelená úsporám.

Kolik díky solárním panelům vyrobím elektřiny?
Množství vyrobené elektřiny záleží samozřejmě na celkovém výkonu elektrárny, ale také na úhlu sklonu solárních panelů, jejich orientaci nebo množství slunečního svitu. Pokud chcete odhadnout, kolik panelů budete potřebovat, stačí vzít v úvahu, že jeden instalovaný kWP fotovoltaických panelů (tři až čtyři panely) vám v českých podmínkách ročně vyrobí zhruba jeden MWh elektřiny.

Nejefektivnější je mít panely namířené na jih – tam svítí slunko nejvíc. V případě panelů orientovaných na východ či západ dostanete zhruba o 20 procent méně energie. Orientace na sever se nedoporučuje. Během oparu, oblačnosti, mlhy, hustého deště nebo sněhu se výkon snižuje, může se dostat i na nulu. Přes zimu proto počítejte s tím, že dostanete i 5 až 10 procent z maximálních hodnot, takže je dobré mít nějaký zdroj v záloze.

Intenzita slunečního záření se v Česku liší i podle oblasti. Na jižní Moravě budou mít solární panely vyšší výkonnost než v severních Čechách. Kolik elektřiny vyrobí vaše domácí solární elektrárna v různých ročních obdobích, si můžete spočítat na evropském informačním portálu PVGIS, kde lze zadat místo bydliště, sklon panelů a další parametry.

Je také dobré vědět, že maximum výroby během slunečního letního či jarního dne přichází mezi 11. a 14. hodinou, kdy býváme v práci a spotřebiče odpočívají. V takovém případě se vyplatí systém doplnit o baterii a spotřebiče typu myčky, pračky či sušičky naprogramovat tak, aby běžely právě v tuto dobu.

Mám pro solární panely vhodnou střechu?
Solární panely se hodí na sedlové, šikmé, ale i rovné střechy – ty jsou vzhledem k možnosti nastavení sklonu ideální. Lze je umístit nastojato i vodorovně. Mírnou nevýhodu představují takzvané samozátěžové konstrukce, kde by zátěž neměla být vyšší než 50 kg/m² a kvůli vyšší váze panelů je pak často potřeba zpracovat statický posudek.

Z čeho vaše střecha je, není až tak podstatné. Důležité ale je, aby solární panely unesla a bylo lehké je na ni instalovat. Například drolící se betonové tašky nejsou nejvhodnější. Za méně vhodné pokládají instalační firmy také krytiny jako eternit, betternit a podobně, protože můžou při montáží praskat.

Pokud nemáte vhodnou střechu na domě, můžete panely umístit třeba na garáž, kůlnu, altán nebo stodolu. Musí se ovšem nacházet na pozemku, který patří k danému rodinnému domu.

Je také dobré, aby solární panely nebyly zastíněny komínem, okolními budovami nebo stromy. Výkonnost elektrárny může snížit i přilepené listí nebo ptačí exkrement.

Jak soláry fungují
Fotovoltaické panely měří zhruba 1,6 na 1 metr, váží mezi 20 až 25 kilogramy. Skládají se z mnoha malých článků vyrobených z vrstev polovodičového materiálu, nejčastěji křemíku.

Za optimální sklon panelů v našich podmínkách považují odborníci zhruba 35 až 45 stupňů. Když na tento materiál dopadá světlo, panely generují stejnosměrný proud. Spotřebiče v domácnosti ale potřebují střídavý proud, proto je součástí systému i inventor nebo střídač. Vzniklou elektřinu lze rozvádět v domě nebo pouštět do sítě.

Výkon fotovoltaických panelů počítáme v jednotkách wattpeak (Wp), které říkají, kolik wattů elektřiny panel vyrobí, když na něj naplno svítí slunce.

Jaké fotovoltaické panely vybrat?
Existují tři druhy fotovoltaických panelů – polykrystalické, monokrystalické a amorfní. Odlišují se vlastnostmi, výkonem a schopností přeměňovat energii ze slunečního svitu.

Nejvyšší účinnost mají při ideálních podmínkách monokrystalické panely. Stačí jimi pokrýt menší plochu, ale většinou bývají dražší. Nejlepší jsou pro střechy, které jsou orientovány ke slunci.

Levnější variantou jsou polykrystalické solární panely. Používají se většinou v lokalitách, kde je světlo víc rozptýlené a přichází ze strany. Je však třeba počítat s o něco nižším výkonem. Pokud pro vás není problém dostatek místa a nemáte velkou spotřebu elektřiny, můžou se vyplatit i ty.

Nejméně časté jsou amorfní panely, které mají sice vyšší citlivost při nízké intenzitě slunečního záření, ale zároveň i nižší výkonnost. Jejich výhodou je, že dokážou vyrábět elektřinu i z rozptýleného světla, díky čemuž fungují lépe také na podzim a v zimě. Používají se tam, kde nelze panely umístit do ideální pozice a je nezbytné je instalovat třeba východním nebo západním směrem.

Ukládání energie
Elektřina, kterou vyrobíte a v domě nespotřebujete, přeteče do sítě. Od dubna do září je to celkem běžná záležitost. Někteří z dodavatelů přebytečnou energii vykupují, částka je ovšem minimální, takže vydělat se na tom rozhodně nedá.

Změnit by to mohla opožděná novela o komunitní energetice, díky které mají vznikat společenství s vůlí a cílem vyrábět elektřinu, spotřebovávat ji, sdílet a prodávat. Vytváření zisku ale nemá být jejím hlavním účelem. Platit by mohla začít letos.

Abyste mohli energii z fotovoltaiky využít co nejlépe, vyplatí se k ní připojit akumulátor. Za celkem nízké pořizovací náklady můžete přebytečnou energii využít k ohřevu vody. Budete potřebovat pouze bojler nebo akumulační nádrž na teplou vodu.

Dražší, ale zase o něco univerzálnější je domácí baterie, do které se nespotřebovaná elektřina bude ukládat. V úvahu lze vzít i tepelné čerpadlo, díky kterému můžete ohřívat vodu, vytápět v zimě a v létě klimatizovat.

Pozor na amatérské zapojení panelů
Je dobré nepodcenit výběr instalační firmy. Aneb i cena rozhoduje o kvalitě. Když vám po instalaci začne téct do střechy, může být pozdě na přemítání o tom, zda mělo smysl brát nejlevnější nabídku.

Jde také o otázku bezpečnosti. Jak vysvětluje Pavla Jakoubková z tiskového oddělení Hasičského záchranného sboru ČR, nejčastější příčinou požárů, které způsobí solární panely, je amatérské zapojení.

„Zdůrazňujeme, že zařízení si nemůže instalovat každý svépomocí. Každý majitel nebo pracovník odborné instalační firmy by měl dbát na protipožární bezpečnost od úplného začátku projektování střešní elektrárny, přes její instalaci, k provozu a údržbě. Při řádné instalaci a pravidelné údržbě je zařízení naprosto bezpečná technologie,“ konstatuje Jakoubková.

Ačkoliv hasiči nesledují přesné statistiky o tom, kolik požárů vzniklo kvůli solárním panelům, obecně jich podle Jakoubkové přibývá. „V loňském roce jsme zaznamenali asi desítku těchto událostí,“ upřesňuje. Pečlivě proto zkontrolujte, zda firma, kterou jste si pro instalaci solárních panelů vybrali, má odbornou kvalifikaci „elektromontér fotovoltaických systémů“.

Domácí fotovoltaická elektrárna se může do distribuční sítě připojit dvěma způsoby. Ve standardním režimu prodává nadbytečnou elektřinu – to je nejčastější způsob. Nebo ve zjednodušeném režimu. To znamená sice výrazně méně papírování, ale většinou se to nevyplatí, protože je třeba zajistit, aby z elektrárny neodcházely do distribuční sítě žádné přítoky.

Vyřizování s distribuční společností je většinou časově dost náročné. Dobrý dodavatel fotovoltaiky to však s plnou mocí dokáže vyřešit za vás. S distributorem bude potřeba vyřešit podání žádosti o připojení, uzavření smlouvy o připojení, přípravu odběrného místa na připojení, žádost o první paralelní připojení a nakonec výměnu elektroměru. Provozovatelé distribučních soustav navíc pečlivě kontrolují, zda vaše odběrné místo splňuje všechny požadavky.

Běžně distributorské společnosti slibují připojení k síti za čtyři až šest týdnů. Loni ale nastal opravdový boom solárních elektráren a tato doba se někde prodloužila i na dva měsíce.

Poté se posílá dokončená žádost o dotaci Nová zelená úsporám. Připsání peněz za dotaci trvá zhruba dva měsíce.

Kalkulace FV elektrárny na střechu rodinného domu
Kvalitní fotovoltaický panel o výkonu 380 Wp vyjde na přibližně 4800 korun. Za 1 kWH elektřiny z distribuční sítě v nejčastější sazbě D02 zaplatíte 5,8 Kč. Osm takových panelů vás vyjde na 38.400 korun. Celkem díky nim získáte výkon 3040 Wp, což znamená, že vám ročně vyrobí přibližně 3 MWh elektrické energie, za kterou byste v nízkém tarifu jinak zaplatili 17.400 Kč. Návratnost samotných panelů tak bude necelých dva a čtvrt roku. Další náklady spojené s instalací návratnost mohou prodloužit. Zdroj: EON

Vrátí se investice do solárů?
Náklady na fotovoltaickou elektrárnu nejsou nejnižší. Očekávejte investici v řádu desítek až stovek tisíc korun. Je třeba počítat s tím, že cena solárních panelů tvoří jen menší část nákladů za celý systém. Více si připlatíte za střídač, baterii, propojovací vodiče a další součásti. Něco vás bude stát také instalace a revize elektrárny.

Na druhou stranu vám solární elektrárna bude sloužit dlouho. Fotovoltaický panel může vydržet víc než 35 let. Střídač vydrží odhadem 12 let a baterie 15 let. Panely a baterie budou fungovat i po těchto lhůtách, sníží se ale jejich výkonnost. Střídač se začne kazit a bude nutné jej vyměnit.

Aby panely podávaly co největší výkon, je potřeba je udržovat v čistotě. Výrobci doporučují provést údržbu alespoň dvakrát do roka, v zimě odstraňovat sníh.

Nebojte se jednou do roka pozvat odborníka na servisní prohlídku, servis bývá často uveden také jako povinný v záručních podmínkách.

Na pořízení fotovoltaické elektrárny, tepelného čerpadla nebo nabíjecí stanice pro elektromobil můžete čerpat státní dotace z programu Nová zelená úsporám, a to až do poloviny pořizovacích nákladů. Platí, že čím výkonnější vaše fotovoltaická elektrárna bude, tím vyšší dotace získáte. Na jeden rodinný dům lze nyní čerpat až 200 tisíc korun.

Díky státní dotaci se tak investice do malé solární elektrárny může vrátit přibližně za 6 až 10 let. S vyřízením dotace vám pomůže firma, která vám solární panely instaluje.

Autor: Jana Divinová, peníze.cz, Zdroj foto: Shutterstock