Rozhledna, pošta, vodní mlýn: i takové netradiční nemovitosti lze v Česku koupit
Kromě běžných typů nemovitostí, jako jsou rodinné domy a byty, se v České republice vyskytují také netradiční stavby. Mimo historické usedlosti a zámky k nim patří například mlýny, vodárenské věže, rozhledny či staré pošty. Ty mohou po přeměně sloužit jako moderní bydlení, ale i zajímavá investice s podnikatelským potenciálem.
Podle odbornice realitní kanceláře v současné době klienty ovšem nezajímá pouze pořizovací cena pozemku nebo stavby a náklady na přestavbu. Je pro ně důležitá rovněž udržitelnost takovýchto objektů. 
Prodej speciálních nemovitostí, například bývalých hospodářství či technických památek, představuje složitou disciplínu. Často se prodávají v neveřejné nabídce, ať už na samotném začátku, nebo po celou dobu. Proces shánění kupce popisuje realitní expertka Lenka Munter: „Někdy to jde samo a hned, jindy prodej trvá rok i dva. Zájemci o tento druh nemovitostí jsou podle mých zkušeností většinou mladší podnikatelé s rodinami a nezřídka mívají vizi alespoň částečně zachovat původní využití budov. Zamýšlí tedy kombinovat rodinné bydlení s podnikáním.“
Netradiční nemovitosti se objevují napříč celou republikou. „V mém portfoliu tvoří tyto nemovitostní perličky přibližně dvacet procent nabídky. Co se týče cen, u těchto objektů se nedá očekávat zlevňování, spíše naopak. Je to dáno zájmem lidí o nevšední bydlení či prostory k podnikání v krásné lokalitě, které navíc mají přidanou hodnotu úspory energií a udržitelných zdrojů,“ komentuje realitní specialistka.
Do popředí se dostává energetická soběstačnost
Přesně na tyto aspekty je z důvodu nestability a vysokých cen na energetickém trhu kladen čím dál větší důraz. „Proto jsem neváhala přijmout do svého portfolia netradiční reality jako rozhlednu v Krkonoších s vlastním vodním zdrojem a solárními panely a samotu u jezu na řece Mži, kde od středověku stával vodní mlýn a na jehož místě lze postavit vodní elektrárnu. Klienty sice zajímá v první řadě pořizovací cena a odhad částky na adaptaci jejich potřebám, na kompletní rekonstrukci nebo revitalizaci, ale pečlivě zároveň vyhodnocují, jaké budou jejich náklady na provoz,“ vysvětluje Lenka Munter a dodává: „Konkrétně u horské rozhledny a vodního mlýna jsme při stanovování ceny s majiteli vycházeli z budoucí nezávislosti na zdrojích vody, elektřiny a plynu a také z mimořádné polohy v panenské přírodě, která hraje pro naše náročné klienty velkou roli. Tyto nemovitosti před rekonstrukcí (vodní mlýn), nebo drobnými úpravami (rozhledna) se běžně pohybují v řádech desítek milionů korun.“
Krkonošská rozhledna, situována na návrší s výhledem do krajiny na okraji obce Roprachtice v okrese Semily, je z hlediska energií naprosto soběstačný objekt. Má vlastní vodní zdroj a solární panely zásobující obě budovy. Ideálně se hodí pro provoz rozhledny s obslužným domem, ve kterém bude občerstvení a rekreační bydlení pro majitele, jak původní investor zamýšlel. Ten současný zde provozuje malé soukromé muzeum, do budoucna ovšem počítal, že v hlavní místnosti vyvede přípojky pro případné dobudování koupelny a kuchyně, aby se prostory daly obývat.
To starobylá usedlost Nový Mlýn nedaleko Stříbra v okrese Tachov fungovala jako mlýn s hospodářstvím. Areál na řece Mži se dá kromě vybudování vodní elektrárny zastavět bydlením vesnického charakteru, ale jsou přípustné i jiné účely využití jako veřejné zařízení (kulturní, zdravotnické, sportovní, sociální), ubytování (kapacita 30 lůžek), obchod (do 200 m2 užitné plochy), pro výrobu (drobná nerušící výroba a služby) nebo zemědělství (výkup a zpracování zemědělských produktů). Na objekt je zároveň vydáno platné stavební povolení na vodní elektrárnu o výkonu 100 kW s roční průměrnou výrobou 400 až 500 MWh elektřiny pro zajištění energetické soběstačnosti lokality či s dodávkami do sítě.
Autor: Crest Communications, Zdroj foto: Crest Communications
