Technologie jsou oproti legislativě napřed, říká bezpečnostní expert Oldřich Rutar

Pane Rutare, co považujete z pozice bezpečnostního experta za nejnutnější minimum, jak zabezpečit dům nebo byt před zloději? 

Základem jsou kvalitní bezpečnostní dveře a zámek. Dále pak vzorec chování uživatele bytu/domu. Můžete mít bezpečnostní dveře, ale ty vám nebudou k ničemu, pokud nebudou plně zamčené nebo pokud nezavřete všechna okna. Do kapitoly chování patří i mnohokrát zmiňované zveřejňování své nepřítomnosti skrz sociální sítě. Jako součást toho nejnutnějšího považuji i kvalitní pojistnou smlouvu.

Nadstavbou k výše zmíněnému jsou pak zabezpečovací systémy, kamerové systémy a další bezpečnostní prvky. Výborně také funguje vzdálené ovládání světel, tedy rozsvěcování různých světel v nepravidelných intervalech. Jednoduché časovače totiž fungují pouze u krátkodobé nepřítomnosti. V případě třítýdenní dovolené již nikoliv a je tak dobré je vzdáleně ovládat…

Je mechanické zabezpečení prostřednictvím bezpečnostních dveří a zámků dostatečnou ochranou? Nebo se přikláníte i k elektronickému zabezpečení?

Zde hodně záleží na charakteru objektu a jeho umístění. Obecně se přikláním k víceúrovňovému zabezpečení. U menšího bytu může být jakousi druhou úrovní jednoduchá kamera s detekcí pohybu a možností vzdálené komunikace či spuštění alarmu. U rodinného domu bych se přikláněl k použití zabezpečovacího systému. Nadstavbou jsou potom kamerové systémy, které se dají v případě nepřítomnosti napojit na vzdálený dohled. Naše pracoviště M2C Space má připojeno mnoho takových objektů, přičemž uživatel si sám určuje, které kamery jsou dostupné a které nikoliv.

Elektronické zabezpečení domova může mít různou podobu - od detektorů pohybu, které spustí sirénu a odešlou smsku, až po sofistikované kamerové systémy. Co považujete za smysluplné a co už za přehnané až paranoidní?

Je-li zabezpečovací systém správně navržen, nelze jej považovat za paranoidní volbu. Mimo detekce narušitele má i mnoho dalších funkcí, jimiž chrání zdraví a majetek, ať už jsou to detektory kouře a oxidu uhelnatého, senzor zatopení… Nerad bych se opakoval, ale jde především o správný projekt. Profesionální firma umí navrhnout řešení na míru. Bere v úvahu charakter objektu, jeho polohu, hodnotu majetku i pojistnou smlouvu. U objektů „vyššího“ zájmu by neměla chybět ani komplexní analýza rizik.

Technologie se stále vyvíjejí. Některá společenstva vlastníků bytů nyní projednávají, zda pořídit systém otevírání dveří, který by fungoval na principu rozpoznávání obličejů. Tím odpadne problém ztracených klíčů, ale za cenu ztráty soukromí. Jaký je váš osobní pohled na věc?

Technologický vývoj nelze zastavit. Dnešní technologie umí ušetřit mnoho času. Z mého pohledu nejde o to, jestli se osobní data zpracovávají, ale o to, jak a kdo tak činí. Určitě nedoporučuji koupit levnou kameru, která funguje na bázi rozpoznání obličeje a uchovává veškeré záznamy lokálně. Obraz by měl být přenesen na profesionální pracoviště, kde jsou veškerá data šifrována a osobní údaje jsou tak v bezpečí. Upozorňuji však, že problematika využívání funkce rozpoznání obličeje je velmi složitá z pohledu UOOU (Úřad pro ochranu osobních údajů) nebo GDPR a uživatel by si měl vždy dobře zjistit, zda je jeho jednání v souladu s platnou legislativou.

Který z posledních trendů v zabezpečování budov upoutal vaši pozornost (pozitivně, či negativně)? 

Pozitivním trendem je vzdálená správa objektů. S pomocí specializovaného pracoviště je dnes zcela běžné ovládání veškerých prvků objektu na dálku, čímž má provozovatel neustálou kontrolu a snižuje tak riziko narušení. Pokud bych měl uvést nějaký konkrétní bezpečnostní prvek, tak je to LIDAR (Light Detection And Ranging), který funguje na principu snímání doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu. Dnes je takto technologie hodně skloňována v souvislosti s autonomními vozidly, ale velmi dobře funguje jako zabezpečovací systém.

Za negativní považuji pomalý vývoj legislativy. Technologie jsou oproti legislativě o mnoho let napřed a jejich plnohodnotné využití je tak velmi omezeno.

Foto: archiv M2C/Shutterstock