Spolupráce inovativních přístupů a zákona

Jaké trestní činy se dnes jeví jako největší problém?
Nejčastějšími trestnými činy jsou majetkové trestné činy, zejména krádeže a podvody. V poslední době se stále více vyskytují podvody spáchané prostřednictvím internetového prostředí.

Jak dle vás vypadá dokonala spolupráce policistů a umělé inteligence?
Jelikož se umělá inteligence stává běžnou součástí našeho života, tak pochopitelně i policie umělou inteligenci využívá a pracuje s ní. S postupem digitalizace procesů, kterou v současné době policie prochází, je zcela na místě počítat s využitím umělé inteligence. Nejčetnější využití je v analytické práci a v poslední době i v predikci kriminality, využívané v mapách kriminality. Ale třeba i v náboru nových policistů využíváme umělou inteligenci prostřednictvím chatbota.

Přemýšlel jste o nějaké aplikací, kterou by se dalo využít v případě jakékoli nehody? Aby člověk místo klasického volání poslal žádost na nejbližší policejní stanici?
Ano. To si nejenom dokážu představit, ale v současné době již nabízíme možnost komunikace občana s policií z libovolného místa, třeba prostřednictvím jeho počítače, mobilního zařízení nebo z místa, které je označeno jako POL POINT, aniž by musel přijít na policii. Tento způsob komunikace je videokonferenční a plně nahrazuje osobní kontakt.

Můžete podrobněji vysvětlit, jak by měly být nainstalovány softwary, aby města byla mezi sebou digitálně propojená?
Myslím, že hlavním předpokladem pro digitální propojení měst a obcí v oblasti prevence je shoda na společném postupu při řešení problémů. Mezi vedením měst a obcí by měla být dohoda o sdílení dat a implementaci technických prostředků. Když bude shoda, není rozhodující, jaké prostředky budou využívány, včetně softwarů. Vždy by se však mělo přihlížet, aby konkrétní řešení bylo alespoň kompatibilní s běžně využívanými prostředky policií pro případné další využití.

Jaká přesně Achillova pata může být redukována prostřednictvím umělé inteligence? V jakých případech by byla produktivnější než fyzická síla?
Zcela jistě to je již zmíněná analytická činnost, ale určitě se najdou další procesy, které nejsou ještě plně digitální. Problém vidím v tom, že se někdy digitalizují analogové dokumenty, aniž by došlo k digitalizaci procesu.

Rozumíte technologiím? Kdo vám pomáhá s praktickou implementací projektů?
Určitou povědomost o nových technologiích mám, ale na programování a implementace nových projektů mám skvělý tým lidí. Na jedné straně oni realizují moje vize, na straně druhé já podporuji jejich vlastní invenci. Bez tohoto týmu si neumím realizace projektů představit.

Jaké teď mate projekty, které se nachází v před-realizačním stavu?
Souběžně pracujeme na více projektech, které souvisí s rozvojem digitalizace. Tyto projekty jsou v různých fázích rozpracování. Některé zavádíme postupně, v pilotních projektech, některé v průběhu rutinního provozu doplňuje a některé jsou v ověřovací fázi. Jedná se zejména o převody analogových procesů na digitální, které usnadňují a zjednodušují práci uvnitř naší organizace nebo například využívání chatbota pro nábor nových policistů. Posledním z projektů, který je preventivní a je zatím v ověřování, je využívání bezpilotních prostředků pro měření bezpečné vzdálenosti a rychlosti vozidel.

Z jakých zdrojů je digitální inteligence v rámci prevenci kriminality financována?
Nové projekty v PČR jsou financovány jednak z rozpočtu policie, z vyhlášených evropských projektů nebo z darů samospráv a to zejména v případech, kdy se přímo dotýkají bezpečnosti a prevence v konkrétním teritoriu.

O jakou pomoc je potřeba požadovat stát/vládu? Nemusí se to týkat jen investic.
Myslím, že systém pro čerpání prostředků na prevenci a podporu prevence je optimálně nastaven a je jen věcí správné volby projektů a jejich realizace k naplnění jejich cíle.

Jakým způsobem identifikujete problémové oblasti? Existují nějaká kritéria, dle nichž určujete, co se má řešit nejdřív?
Řešení projektů, zejména v prevenci, je vždy ovlivněno vývojem kriminality a závadného jednání na konkrétním teritoriu. Policie vždy reaguje na různé trendy a s maximálním využitím analytických nástrojů a na základě stanovených hypotéz identifikuje požadované cíle a harmonogram realizace.

Jak dle vás vypadá stát, jenž se jeví jako „země zaslíbená“ z bezpečnostního hlediska?
Česká republika se v různých světových žebříčcích hodnocení umísťuje zpravidla v první desítce zemí, které jsou hodnoceny jako země bezpečné. Vzhledem k tomu, že Česká republika je takto hodnocena již několik let, tak si myslím, že je to dobrá pozice i do budoucna. Z mého pohledu bude pro udržení tohoto stavu nutné více investovat do prevence a zvyšování pocitu bezpečí našich občanů.

Jaká je vaše vize do roku 2030?
Více procesů bez přímé fyzické účasti policistů. 

Brig. gen. JUDr. Václav Kučera, PhD., MBA
ředitel KŘP Středočeského kraje

Začínal u pořádkové police, převážnou část své profesní dráhy se ale věnoval vyšetřování a odhalování závažných zločinů. Následně zastával několik vedoucích pozic, i ve vedení PČR, kde působil jako náměstek policejního prezidenta pro službu kriminální policie a vyšetřování. 

Vždy se zajímal, navrhoval a aplikoval do policejní práce inovativní projekty zejména z pohledu digitalizace, a to ke zrychlení a zefektivnění policejních činností. Nejzásadnějšími projekty, které se již využívají rutinně, jsou videokonference v trestním řízení, digitální spis, mobilní bezpečná platforma, digitální asistovaná služba - Pol Point, či využívání dronů k dokumentaci dopravních nehod.

Funkci ředitele největšího kraje v republice vykonává 14 let, u PČR pracuje již 43 let.

Autor: Yeva Bartkiv, Zdroj foto: Shutterstock / Krajské ředitelství Policie ČR