Smart Bílina. Jak to vypadá v praxi?

Co předcházelo rozhodnutí vaší společnosti zapojit se do konceptu Smart City ve městě Bílina? Proč právě toto město?
PK: Jedna ze společností naší poradenské skupiny Gatum Group v roce 2019 získala veřejnou zakázku zpracování bílinské Strategie Smart City. Měli jsme tedy možnost s městem spolupracovat při implementaci konceptu od samého počátku. V tomto období jsme zjistili, že pocit bezpečí je pro Bílinu a její obyvatele zásadní téma. Po dokončení strategie jsme se proto zaměřili na podporu integrované bezpečnosti a hlavně rozvoj městského kamerového systému.

Jak dlouho trvala samotná příprava projektu? Co bylo jeho ústředním cílem?
PK: Jako reakce na jeden z cílů strategie v roce 2020 spolupracovali na vytvoření studie dalšího rozvoje MKDS Bílina. Provedli jsme kompletní hodnocení technického stavu kamer, zařízení dohledového centra a infrastruktury. Věnovali jsme se také dostupným zdrojům a návazným procesům. Naše role byla jak odborně-technická, tak projektová. Koordinovali jsme vytvoření technických a provozních standardů, které vznikly za spolupráce Městské policie Bílina a vedení města. Výsledky jsme ještě konzultovali se zástupci Policie České republiky a bezpečnostními experty. Společně jsme také určovali prioritní lokality pro nasazení kamer. Naší přidanou hodnotu bylo mimo jiné i vymezení bezpečnostních scénářů, které měly být řešeny s využitím inteligentních analytických nástrojů. V neposlední řadě ještě v rámci přípravných prací můžu zmínit provedení auditu systému správy a údržby, které vedly k restrukturalizaci kompetenčního modelu. 

Všechny tyto aktivity měly za cíl zajistit, aby rozvoj kamerového systému probíhal koncepčně a reagoval na skutečné potřeby města, městské policie a dalších stran, které se podílejí na utváření bezpečnostního prostředí Bíliny. Důležité pro nás bylo, aby rozšiřování kamerového systému probíhalo účelně, v opodstatněných lokalitách a aby obyvatelé vnímali jeho pozitivní přínos. 

Důležité je zmínit, že ve stejné době se Bílina účastnila soutěže 5G pro 5 měst se svým projektem využití bezdrátové konektivity 5. generace pro potřeby kamerového systému. Náš tým pomáhal s designem vítězného návrhu, který umožnil celou Smart vizi akcelerovat. Bílina v tu dobu řešila nedostatečnou přenosovou kapacitu mikrovlnných spojů a nízkou dostupnost optické sítě. Krom statických kamer se nakonec podařilo otestovat i připojení tělových kamer strážníků a kamer ve vozidlech městské policie. Hlavní je, že výsledky projektu měly dopad na další uvažování města, zejména si uvědomilo význam a přidanou hodnotu regionální spolupráce.

První fáze projektu kulminovala v lednu 2022, kdy Bílina vysoutěžila realizaci opatření navrhovaných ve Studii rozvoje – byly instalovány nové kamerové body, ve vybraných lokalitách město nasadilo zvukové senzory, ale hlavně došlo k nasazení pokročilého nástroje analýzy obrazu z kamer. Jeho využití má dopad na další rozvoj konceptu Smart City. Představuje klíčový zdroj informací nejen v oblasti bezpečnosti, ale i mobility či využití veřejného prostoru. Dodávku a implementaci realizovala společnost Innovis.

Jaká kritéria byla rozhodující při volbě specialistů, kteří rozvojovou vizi města technicky zrealizovali? Jak rychle jste se dohodli na spolupráci?
PK: Tady je nutné vnímat a pochopit specifické prostředí veřejné správy a samospráv. Zákonné povinnosti určují poměrně přísné a svazující požadavky pro výběr partnerů a dodavatelů skrze veřejně soutěžené zakázky. Nejedná se tak o přímý a volný výběr specialistů. Město v roli zadavatele může stanovit technické požadavky realizace a minimální úroveň kvalifikace řešitelského týmu. Zájemci následně dodají nabídky, které jsou vybírány na základě předem určených parametrů. Stále platí, že v České republice se soutěží primárně na cenu, což může mít negativní vliv na průběh i výsledek realizace. I proto je podoba technických požadavků naprosto klíčová a jejich význam nemůže být podceňovaný. 

Jak probíhala samotná implementace bezpečnostních systémů ve městě? Kolik času uplynulo mezi návrhem vhodného řešení a jeho uvedením do praxe?
JČ: Implementaci je třeba rozdělit do dvou částí. Tu softwarovou, která má za cíl pomoci v preventivním předcházení potenciálních bezpečnostně závadných situací a tu hardwarovou, která v sobě snoubí instalaci kamerových bodů, rozvodných skříní či mikrovlnných spojů. Nasazení obou částí probíhalo v průběhu zhruba dvou měsíců s tím, že samotný návrh architektury, výběru umístění jednotlivých technologií a několika návštěv Bíliny probíhalo podobný čas. Průběh jako takový byl vcelku standardní, oproti původním časovým odhadům jsme se moc nevzdálili a s nastalými drobnými překážkami jsme si operativně věděli rady a vyřešili je na místě.

Jakým způsobem a v jakém rozsahu by podle vás technologie mohly nahradit fyzickou sílu? Jaké funkce by měla zajistit umělá inteligence a jaké lidský faktor?
JČ: Technologie je již několik let vnímána jako všemohoucí nástroj, který fyzickou sílu velmi brzy nahradí. My se k tomuto názoru nepřikláníme a myslíme si, že tento stav je ještě dlouhý čas vzdálený. Nicméně trend tohoto přerodu vnímáme. Ze zkušeností s projekty jak z komerční, tak státní správy a se znalostí dílčích procesů a pracovních postupů víme, kde se již dnes faktor umělé inteligence a dalších technologií dokáže uplatnit. Zejména z pohledu nedostatku pracovní síly není možné sledovat rozsáhlé kamerové systémy 24/7 a zároveň je vyhodnocovat a posuzovat a do toho ještě odbavovat běžné operativní požadavky. Umělá inteligence dnes přispívá právě v běžném chodu např. kamerového systému. Dokáže nahradit běžný monitoring kamer tím, že identifikuje typologii objektů jako osoba, vozidlo, motorka a další a následně dokáže pojmenovat jednotlivé situace (osoba překročila plot, auto vjelo do jednosměrné ulice a mnoho dalšího). Takže systém umělé inteligence dokáže sbírat zájmová data a předávat je uživateli. Na něm je následně to samotné posouzení situace a spuštění dalších procesních kroků. 

Jak probíhala spolupráce M2C s městem při implementaci analytických nástrojů?
JČ: Nástroje pro analýzu obrazu jsou vcelku robustní technologické řešení, a tak je třeba k nim přistupovat. Nezbytným krokem je identifikace zájmových míst, kde se očekává největší přínos takového nástroje. Následně vzniká relativně dlouhý a pozvolný proces testování, zkoušení, a to jak z pohledu skutečného přínosu v porovnání s očekáváním, tak zároveň z pohledu uživatele. Pro členy MP je takový nástroj něco zcela nového, s čím je třeba se důkladně seznámit. Spolupráce tedy byla oboustranná a intenzivní hlavně z pohledu samotného nastavení dílčích funkcí na konkrétních kamerách. Tento proces, v souvislosti s rozsahem MKDS v Bílině, stále probíhá a probíhat jistě ještě bude.

Jak efektivně pracovat se systémy MKDS? Co všechno nám nabízejí?
JČ: Základem je vždy systémová platforma pro správu MKDS. Tedy prostředí, které umožňuje pracovat s kamerami, měnit jejich pozici a také možnost stažení záznamů pro další šetření konkrétních situací. Do tohoto prostředí je třeba integrovat jakoukoli nadstavbu typu analytického nástroje. MKDS disponuje různými typy kamer od statických zaměřených na konkrétní prostor. Přehledových, které poskytují širší záběr např. na náměstí. Otočné, tzv. PTZ kamery, kterými může uživatel libovolně pohybovat např. při hledání konkrétní osoby. 

Jak na tom byla Bílina s personální a technickou kapacitou?
PK: Instalace a údržba systému a jeho jednotlivých prvků je řešena dodavatelsky. Hlavní výzva je proto na straně uživatelů, kteří pracují s analytickými nástroji. Jedná se o poměrně sofistikované platformy, které pro běžný provoz městské policie a operátorů kamerového systému na začátku představují významnou změnu a může chvíli trvat, než si vše osahají. Nutná je změna přístupu ve vztahu ke kamerám a sledovaným scénám. Jakmile vstřebají, jak analytika funguje a že jim práci nepřidává, ale šetří, je vyhráno. Někde to trvá déle, proto je vhodné nepodceňovat školení, přínosy komunikovat a investovat do rozvoje klíčových pracovníků.

JČ: Tady bych asi řekl to samé, co Vy. 

Co kromě inovativních MKDS plánujete v Bílině nainstalovat? 
PK: Kromě bezpečnosti v Bílině probíhá široká škála projektů, které vychází ze stanovené Smart City strategie. Město je velice aktivní v oblasti energetického managementu nebo digitalizace. Bílina a další města si postupně začínají uvědomovat význam dat nejen v teoretické rovině, ale také na té praktické, provozní. Jak jsem již zmiňoval, další kroky města směřují k posílení regionální spolupráce. Gatum se například podílí na vzniku bezpečnostního a datového koridoru Ústeckého kraje, který by měl usnadňovat výměnu dat mezi městy, městskými organizacemi a dalšími subjekty.

Z jakých zdrojů byl projekt financován? Jakým způsobem se na tom podílel stát?
PK: Bílina si téměř celý projekt, od přípravných prací až po jednotlivé realizační etapy, průběžně financovala sama. Výjimku tvořili doplňkové aktivity podporované z dílčích dotačních programů. Paní starostka Schwarz-Bařtipánová nechtěla otázku bezpečnosti a rozvoj města vázat na dostupnost externího financování. 

Úspěšná účast Bíliny na projektu 5G pro 5 měst a navržená vize rozvoje městského bezpečnostního a situačního managementu v Bílině s podporou sítí 5G však na konci roku 2022 umožnila podat žádost o dotaci z Národního plánu obnovy, která by zpětně měla pokrýt většinu rozvojových investic v této oblasti. Odvážný ale koncepční přístup vedení města se tak vyplatil.

Jak správně vyhotovit odbornou analýzu města?
PK: Ozvěte se nám (úsměv). V každém případě je nutné stanovit přesnou strukturu a mít jasně formulovanou představu o podobě výstupu. Vždy je důležité co nejpřesněji vědět, jaký je současný stav, bez toho logicky nelze nastavit správný postup. Hlavní roli pro nás ale hraje schopnost transparentně komunikovat. Pro vedení je pak mnohem snazší vybudovat si důvěru a následně získat odvahu realizovat komplexnější projekty a upřednostňovat kvalitní řešení.

Co byste doporučoval městům a obcím před samotným nasazením inteligentní analytiky?
JČ: Zde můžeme být konkrétní a doporučením by byl technologický audit, tedy již zmiňovanou úvodní analýzu. Výstupem by měla být komplexní zpráva o potenciálu a možnostech nasazení inovativních technologických řešení do stávající architektury obce. Pod auditem si lze představit analýzu kamerového systému z pohledu jeho technické připravenosti a kvality pro nasazení analytického nástroje. Sílu signálu a datové předpoklady pro implementaci dalších zařízení. Technologickým auditem obec předchází spoustě případných problému při realizaci.

Jaká je vaše vize rozvoje projektu Smart City v Bílině do budoucna?
PK: Vize je dána. Průběžně se vyvíjí nástroje k jejímu naplňování. Nyní je kromě bezpečnosti a subjektivního pocitu bezpečí horkým tématem energetika. Strategicky jako velmi významnou oblast pro všechna města vnímáme digitalizaci, posilování datové infrastruktury a kybernetickou bezpečnost. Také doufáme, že Gatum bude mít příležitost být Bílině i nadále strategickým partnerem.

JČ: Z pohledu dodavatele zde vidím prostor v širším propojování dodaných technologií se systémy městského úřadu např. předávání informací ze SW automaticky do systémů pro generování pokut či korespondence s motoristy. Cílem Bíliny je vybudovat Smart City, ve kterém kamerový systém a data z něj generovaná tvoří pouze část celého ekosystému. Vizí je určitě propojování se systémy veřejného osvětlení, správa veškerých zařízení na jednom místě, kombinování veškerých dat a hledání cest k co nejefektivnějšímu chodu celého města.  

Autor: Yeva Bartkiv, Zdroj foto: Shutterstock / archiv Pavla Kuky / archiv M2C