ODPAD a jaký to má DOPAD
Také vás vždy překvapí, že už je zase potřeba vysypat přeplněný koš? S Radimem Manou, tiskovým mluvčím Pražských služeb, jsme si povídali nejen o současných trendech v odpadovém hospodářství, ale také o nadměrném plýtvání nebo o důležitosti šíření osvěty, a to nejen ve školách, ale i v kancelářích.
Nikdy jsem nenarazila na inzerát, který by nabízel práci popeláře. Jak je to možné? Je po tomto povolání tak velká poptávka, že nemusíte nikoho hledat?
Nabídku na práci popeláře inzerujeme v relativně pravidelných intervalech na našich webových stránkách. Lze tedy říci, že na toto povolání je konzistentní nabídka i poptávka.
S jakými problémy se na vás obyvatelé Prahy nejčastěji obrací? Jsou to přeplněné popelnice, nelegální skládky nebo něco úplně jiného?
Typů podnětů je celá řada. Od nevyvezené nádoby, přeplněné popelnice nebo poškozené nádoby až po dotazy ohledně smluv. Občané se také dotazují na nově nabízené služby. V poslední době to byl třeba bezplatný svoz bioodpadu. Specifickou částí podnětů jsou stížnosti, nebo pochvaly na naše zaměstnance. Skutečně je to takový mix všeho.
Dejme tomu, že mě trápí některý z uvedených problémů a pošlu mail na vaše zákaznické centrum. Za jak dlouho můžu očekávat odpověď? Kolik takových mailů denně dostáváte?
Lidé většinou volají na naše call centrum nebo napíšou na info mail. Výjimkou nejsou ani podněty či stížnosti přímo na našich sociálních sítích. V urgentních případech řešíme podněty obratem, obvykle však do 24 hodin. Stížností na nevyvezenou nádobu je zhruba 100 za týden, ale značná část je neopodstatněná. Lidé si třeba pletou svozové dny nebo nádoba nebyla svezena z důvodu vyšší moci. Opravdu ne vždy za vše mohou popeláři, často je opak pravdou.
„Nejhorší je, když lidé netřídí odpad záměrně, to bych nazval bezohledností. Příkladem je stavební suť v kontejneru na papír či toaletní mísa ve žluté nádobě.“
Jaký je podle vašeho názoru hlavní důvod, proč někteří lidé stále netřídí odpad? Je to nevědomost, lenost, nebo mají popelnice na tříděný odpad příliš daleko?
Průměrná docházková vzdálenost ke stanovišti na tříděný odpad je zhruba 100 metrů, takže tím to nebude. Asi nejhorší je, když lidé netřídí odpad záměrně, to bych nazval bezohledností. Příkladem je stavební suť v kontejneru na papír či toaletní mísa ve žluté nádobě. To jsou extrémní případy. No a pak se lidé mohou splést, nebo jsou prostě pohodlní a třídit je nebaví.
Spolupracujete s organizacemi, které se snaží šířit osvětu ve školách a učí děti třídit odpad? Jak to funguje?
Pražské služby jsou velmi aktivní v edukaci dětí a mládeže. Buď si tyto činnosti řešíme přímo sami, nebo jsme partnerem jiných subjektů či pořádaných akcí. V naší režii máme Den otevřených dveří, Den dětí na Ladronce, v předvánočním čase navštěvujeme školy s naším edukativním programem, pořádáme soutěž ve sběru papíru, realizujeme exkurze atd. Na různých akcích pak můžete narazit na náš oranžový infostánek, kde se děti mohou dozvědět zajímavé informace ze světa odpadového hospodářství. Je toho opravdu hodně.
Mohla by podle vás podobná osvěta probíhat i v kancelářích s dospělými lidmi? Nechají se i dospělí strhnout pro třídění nebo kompostování?
Určitě. Zásadní je začít a mít v řadách kolegů někoho, kdo bude hnací motor takové myšlenky. Myslím, že podstatné je nikoho nenutit, ale spíše pozvolna přesvědčovat a mít jasné argumenty, proč něco děláte.
„Roste populace a s tím se zvyšuje i množství odpadu. Každý musí začít u sebe a přemýšlet, proč a kolik odpadu vlastně produkuje.“
Desetitisíce tun plastu vytvořily ostrov odpadků v Tichém oceánu. Přesto se stále používají plastové obaly a plastové výrobky na jedno použití. Co to o nás jako o lidstvu vypovídá?
V poslední době se udělala řada kroků, aby byly jednorázové plasty omezeny, zejména v Evropské unii. Například na našem Dni otevřených dveří se snažíme tento typ odpadu eliminovat. Ostatně na tento přístup tlačí i Hlavní město Praha. Otázkou je, odkud pochází odpad, který vytvořil ostrov v Tichém oceánu. Smutné je to, že třeba za takovým plastovým brčkem v oceánu stojí jednotlivec, který nebyl schopen tento typ odpadu správně zlikvidovat a bezohledně ho vyhodil do moře.
Svědčí plné popelnice o nadměrném plýtvání? Vyhazujeme věci, které by ještě mohly sloužit někomu jinému? Jak bychom měli o odpadu uvažovat a jaké návyky si budovat?
Roste populace a s tím se i zvyšuje množství odpadu. Na druhou stranu běží řada aktivit a projektů na omezení vzniku odpadu. Neřekl bych, že plná popelnice musí nutně znamenat plýtvání. Důvodů, proč je nádoba plná, může být několik. Jisté je, že každý musí začít u sebe a přemýšlet, proč a kolik odpadu vlastně produkuje. Prvním krokem může být používání látkové tašky při nakupování či opakovatelně použitelná láhev na vodu.
Autor: Ivana Molnárová, Zdroj foto: archiv Pražské služby / Shutterstock
