If you see something, say something. Jakou roli hraje svědek?

Co je podle Vás v rámci vaší agendy nejdůležitější, můžete vymezit tři klíčové body? 
Prvním bodem – přehled o aktuálním dění událostí a skutečností v ČR v kontextu bezpečnosti a prevence kriminality. To, co se odehrává ve společnosti se odráží na kriminalitě a mnohdy i na bezpečnostní situaci ve státě. Na tyto proměnné reaguje společnost a vytváří se celková nálada. Proto je bezpečnost vnímána jako sociální fenomén.
Druhým bodem – předávání a sdílení informací, neboť bez informací potřebných k řešení nějaké situace či problému se nelze efektivně obejít a v oblasti bezpečnosti a prevence kriminality tento přístup platí „dvojnásob”.
Třetím bodem – kooperace – není důležité pouze delegovat úkoly, ale zároveň aktivně spolupracovat a nacházet řešení na základě „brainstormingu”. Nicméně tento mnou zaujímaný přístup není „dogma” a vždy by měl být uzpůsoben aktuální potřebě managementu a momentálního stavu rozpracovaných priorit, úkolů apod.
Takovýchto bodů mám spousta a tři je málo.

Jak motivovat lidi k většímu zájmu o to, co se kolem nich děje z hlediska bezpečnosti? Jakou roli má edukace mládeže?
Společnost nejen v ČR, ale i na jiných místech ve světě zaujímá takový nebdělí až mnohdy laxní přístup k zajišťování bezpečnosti jako stavu entity pro její existenci. Navzdory tomuto konstatování si však dnes dovolím uvést, že pocit uvědomování bezpečnosti je čím dál tím více vnímán naší společností, a to je velice dobře. Bezpečnost není samozřejmostí a vyžaduje, jak rád uvádím „flexibilní přístup k jejímu zachování“. Soudobý stav mysli společnostina území Ukrajiny vyvolaný Ruskou federací, nýbrž případné negativní aspekty migrační vyvolaný nejen přetrvávajícím válečným konfliktem vlny. Stále je přítomna dohra frustrace z covidové pandemie, rozevírající se nůžky a disproporce ve společnosti, to vše se odráží, jak uvádím výše na náladě ve společnosti. V konečném důsledku všechny zmiňované okolnosti jsou jistou proliferací možných mimořádných událostí způsobené vůlí člověka. Z druhé strany úhlu pohledu je dobré to, že lidé v kontextu výše konstatovaného si uvědomují možné hrozby a z nich vyvstalá rizika, a to přináší benefit v podobě větší bdělosti a ostražitosti a také nelze opomenout netečnost vůči svému okolí. V zahraničí (konkrétně ve Spojených státech, ale také i ve Velké Británii) razí přístup „If you see something, say something“, pro změnu ve Francii podporují a kladou důraz na přístup, že „každý občan je aktérem bezpečnosti“. Máme tedy, kde čerpat inspiraci k těmto efektivním přístupům a pozitivnímu přístupu k zajišťování bezpečnosti obecně. Edukace mládeže a věnování se jejich výchově je základem prevence prekriminálního chování. Je dokázané, že etalonem toho, aby mládež neinklinovala k trestné činnosti (kriminalitě) je funkční rodina a zkrátka nenarušený proces socializace, který má pozitivní dopad na změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek, jež jsou považovány za klíčové příčiny páchání trestné činnosti.

Jsem rád, že Středočeský kraj vnímá problematiku primární prevence (první klíčová úroveň preventivních aktivit v prevenci kriminality) realizované ve školách zodpovědně a participuje na ní jak po finanční, tak odborné stránce věci. V zásadě ve vývoji dětí a mladistvých se odráží stav a funkčnost v rodině. Eventuálně k negativním dopadům v kontextu kriminality přispívá právě kyberprostor a s ním spojená rizika v on-line prostředí.

Proč podle vás drtivá většina občanů raději mlčí, než by reagovala na problém včas a tím předcházela potenciálním zločinům?
Lidé mlčí zejména z toho důvodu, že se „bojí něco udělat, zareagovat či zkrátka nějak zasáhnout apod.“, poněvadž tímto se mohou stát dalším aktérem momentálně probíhající trestné činnosti a mimořádné události a mohou se vystavit nebezpečí své osoby, eventuálně osoby blízké či v neposlední řadě dalších nezúčastněných osob. S tím jsou však spojené další činnosti, které jsou většinou pro společnost nepříjemné či dokonce „otravné“ např. podání vysvětlení na policii, nebo i poskytnutí svědecké výpovědi, další konfrontace s pachatelem. Při uvědomění se uvedených důvodů, vede právě člověka k nereakci a neřešení, či nepřekážení trest. činu, kdy osoba nechce na sebe vzít určitou zodpovědnost. Tento aspekt potřebnosti přítomnosti tzv. účinného ochránce je mnohdy problematický z různých důvodů, protože společnost někdy při uvědomění se výše konstatovaného raději skutek přehlíží a je vůči němu netečný, a tak nastává někdy i bystander effect. 

Je těžké motivovat, ale myslím si, že stačí, aby si každý uvědomil, „že vše co se dnes odehrává v bezpečnostní problematice, začíná u prevence a preventivních opatření”. Nikdy nevíte, zda právě Vy budete potřeba někdy v nějaké situaci pomoci a budete doufat, aby nenastal u nezazinteresovaných osob třeba právě zmiňovaný bystander effect. 

Jak produktivněji pracovat s vězni, aby u nich po propuštění nedocházelo k recidivám?
Toto je těžká otázka a nejde ji lehce popsat v několika řádcích, každopádně se o to pokusím s odkazem na relevantní zdroje. V prvé řadě je nevyhnutelné změnit přístup justice a realizace trestní politiky, jinými slovy je nutné optimalizovat procesy s touto oblastí spojené. Výhledově to je velice náročný a zdlouhavý proces. K dnešnímu dni je ve výkonu trestu odnětí svobody 19 234 osob. (z toho ve Středočeském kraji, kde jsou 4 věznice je 3 282 osob, celkově to je 17 % z inkriminovaného čísla ČR). 

Paní Doubravová (ředitelka neziskové organizace RUBIKON Centrum, z. ú., se kterou spolupracuje Středočeský kraj ve vztahu k resocializačním programům) konstatuje, že ačkoli počet trestných činů i počet vězněných osob dlouhodobě mírně klesá, index uvěznění je v ČR stále jedním z nejvyšších v rámci EU, i nadále se např. zvyšuje počet žen ve vězení.

Aby opakovaně trestané osoby neinklinovali opětovně k páchání trestné činnosti je nevyhnutelné vyřešit tyto aspekty, které stěžují integraci do společnosti:
• Nahromadění sociálního znevýhodnění cílové skupiny (nízká finanční gramotnost a předluženost, náchylnost k závislostem (látkové a nelátkové drogy), sociální nestabilita a mohli bychom pokračovat dále…
• Vnější příčiny představují prisonifikaci = negativní vliv pobytu ve vězení obsahuje např. vliv vězeňské kultury, přetrhání kontaktu s vnějším světem;
• Stigmatizace a nálepkování osob s trestní minulostí a obavy společnosti z této cílové skupiny a mnoho dalšího.

Pokud pomineme výše uvedená současná úskalí, která představují problémy s horizontem řešení několika let, navzdory tomu je možné aktivně přispívat ke snižování recidivy, a to prostřednictvím resocializačních programů předmětné cílové skupiny a v neposlední řadě využívání zaměstnávání osob v rámci obcí, jež jsou ve výkonu alternativních trestů (např. obecně prospěšné práce či peněžitý trest). Tímto můžeme pozitivně motivovat následnou integraci do společnosti a optimalizovat justiční system a v neposlední řadě efektivně využívat princip restorativní justice. V této činnosti se však nelze obejí bez spolupráce s Probační a mediační službou ČR a neziskovými organizacemi, která mimo jiné ve Středočeském kraji funguje velice dobře a jsem za ni moc rád a tímto jim chci i poděkovat.

Pokud byste měl možnost vyslovit tři hlavní teze, které by měl slyšet každý občan ČR, které by to byly?
Budu se opakovat:
• Vše, co se dnes odehrává v bezpečnostní problematice, začíná u prevence a preventivních opatření a uvědomování si bezpečnosti jako důležitého stavu pro fungování společnosti;
• Převzato z přístupu Francie „každý občan je aktérem bezpečnosti“;
• V současné době hlavně snažit se zůstat v klidu nad věcí.

Jak vnímáte progres v oblasti prevence kriminality v rámci Středočeského kraje z dlouhodobé perspektivy a jaké máte plány na následujících pět let?
Jsme v pozici zatím krátkou dobu, v lednu 2023 to bude jeden rok, co jsem otevřel bránu Krajského úřadu Středočeského kraje. Proto je zatím brzo hodnotit progres, to ponechám jiným autoritám, ale dostává se mi zpětná vazba, že jsou preventivní aktivity a činnosti preventivně-bezpečnostního charakteru Středočeského kraje vidět a tomu se snažím dále dopomáhat z vlastní inciativy zviditelněním na jednom nejmenovaném profesním portálu směrem k odborné veřejnosti (tedy bezpečnostní komunitě), tak i nezainteresovaným subjektům. Pozitivní vazba je mimo jiné i ze strany Ministerstva vnitra ČR, odboru prevence kriminality, co by partnera na národní úrovni v rámci vertikální úrovně systému veřejné správy. Každopádně jsem nesmírně rád, že se mi podařilo: rozšířit portál bezpecnystredoceskykraj.cz o zbylé základní složky IZS (HZS ČR Středočeského kraje a Zdravotnickou záchrannou službu Středočeského kraje). Nyní všechny základní složky IZS mohou společně se Středočeským kraje informovat na portálu o informacích bezpečnostního charakteru ve Středočeském kraji. Dále jsem rád, že se daří plnit vymezený Program prevence kriminality Středočeského kraje na rok 2022, ve kterém mimo jiné byla integrována “troufnu si uvést” úspěšná dvoudenní odborná konference, jejíž název byl: Aktuální bezpečnostní hrozby optikou Středočeského kraje, prevence především. Mimo uvedené konference jsem rád, že se mi dále podařilo vytvořit Regionální platformu metodického setkávání manažerů prevence kriminality působících v obcích s rozšířenou působností Středočeského kraje…
Plány, vize a priority budou v dohledné době k dispozici v chystané Koncepci prevence kriminality Středočeského kraje na léta 2023-2027, nicméně mohu uvést, že ústředních priorit bude 5 a další dvě sekundární priority. Oblastem, kterým se bude připravovaná koncepce věnovat je relativně široká a koresponduje se současným děním ve společnosti a vymezuje opatření k dosažení priorit Středočeského kraje v rámci prevence kriminality a není možné opomenout i výhledově problémové oblasti na které se bude muset kraj zaměřit a věnovat jim pozornost…

Na zbytek si musíte počkat do ledna 2023.

Děkuji za rozhovor…

Mgr. Filip Gundza
Vedoucí oddělení prevence kriminality Krajského úřadu Středočeského kraje
V bezpečnostních činnostech má 10letou praxi, z toho 9 let působil ve sféře komerční bezpečnosti. O ledna 2022 do současnosti je vedoucím oddělení prevence kriminality Krajského úřadu Středočeského kraje a rovněž předsedou dvou poradních orgánů hejtmanky Středočeského kraje. Jako vedoucí odborného oddělení by rád skutečně naplnil vizi „Bezpečného Středočeského kraje“, díky nekonvenčnímu přístupu oddělení prevence kriminality a bezpečnostního managementu.

Autor: Yeva Bartkiv, Zdroj foto: Shutterstock / archiv Filipa Gundzy