Finanční podpora projektů spojených s implementací umělé inteligence za účelem prevence kriminality

Můžete definovat klíčové podmínky, jež mají být splněny žadatelem o dotaci? 

Klíčové podmínky Programu prevence kriminality na místní úrovni (určený pro kraje, obce a DSO) je možné rozdělit do tří kategorií – věcné, institucionální a formální.
1) K věcným patří zejména soulad s aktuálně platnou Strategií prevence kriminality v ČR, soulad s nastavenými parametry (podporovanými typy) investičních projektů apod.
2) Institucionální podmínky obsahují zejména povinnost

a) pověřit pracovníka zodpovědného za prevenci kriminality (manažera prevence kriminality),
b) vytvořit odborný, multioborový orgán (pracovní skupina / komise manažera prevence kriminality, příp. komise, které je manažer prevence kriminality členem), který se prevencí kriminality zabývá,

c) zpracovat svůj vlastní víceletý (min. dvouletý) strategický dokument zaměřený na bezpečnost dle metodických doporučení, schválený radou nebo zastupitelstvem kraje, obce či řídícím orgánem DSO,

d) zpracovat aktuální bezpečnostní analýzu min. za předchozí rok s komentářem k vývoji při porovnání z předchozích let, opět dle metodických doporučení.

Konečně 3) formální podmínky obsahují pravidla jako: žádost musí být podána elektronicky prostřednictvím webového formuláře ve webové aplikaci https://isprofin.mfcr.cz/rispf pro každý projekt zvlášť a odeslána do datové schránky Ministerstva vnitra (6bnaawp) ve Výzvou stanoveném termínu, musí obsahovat strukturovaný popis projektu dle struktury přílohy Zásad, musí být uvedena minimálně 2 kritéria hodnocení efektivity, musí obsahovat povinné přílohy, dodržet min. spoluúčast dle typu projektu, žadatel musí provést jako příjemce dotace s poskytovatelem vypořádání v rámci finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem za minulé období, u investičních projektů též provést závěrečné vyhodnocení akce. To je ale jen částečný výčet, všechny podmínky a podrobnosti k nim jsou vždy uvedeny v příslušné Výzvě na daný rok a k ní vydaných Zásadách, které zveřejňuje zpravidla v prosinci roku předcházejícího tomu roku, na který jsou dotace poskytovány.

Jak rozlišujete projekty investičního a neinvestičního charakteru?
Investičními projekty se rozumí akce na pořízení, obnovu nebo technické zhodnocení hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku, s výjimkou drobného hmotného a nehmotného dlouhodobého majetku dle podmínek daných zákonem č. 218/2000 Sb., vyhláškou č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, v rozsahu:
a) kamerové systémy (včetně mobilních a rozšíření stávajících),
b) zabezpečovací soubory,
c) vyhodnocovací soubory,
d) mříže,
e) osvětlení rizikových míst,
f) oplocení rizikových míst,
g) software pro bezpečnostní a preventivní účely,
h) hardware pro bezpečnostní a preventivní účely,
i) sportovní hřiště a plácky.

Projekty, které nelze podřadit pod předchozí větu, jsou projekty neinvestiční.

Pokud se na vás obrátí jednotlivý kraj nebo obec, a přitom jsou již financovány z jiných zdrojů, mohou i tak počítat s potenciální dotací?
Obce a kraje jsou financovány z různých zdrojů, to samo o sobě přiznání dotace nevylučuje. V předkládaném projektu nesmí být požadováno dofinancování aktivit žadatele financovaných z ESF a IPRM. Na výši minimální spoluúčasti žadatele (ta se může dle typu projektu lišit, zpravidla je 10 %, ale může být i vyšší, ale i nulová) se ale nesmí podílet další subjekty. Projekt může být spolufinancován nad rámec povinné minimální spoluúčasti i z dalších zdrojů, jejichž příjemcem ale musí být žadatel. Duplicitní úhrada stejných nákladů na projekt z různých zdrojů včetně zdrojů ze státního rozpočtu není dovolena.

Jaké byly nejčastější vady v žádostech, jež se podávaly v minulých letech? Na co by si měli žadatelé o dotaci dát při vyplnění žádosti pozor?
Než bylo v r. 2018 zavedeno elektronické podávání žádostí, byly formální chyby velmi časté (chybějící povinné přílohy, požadavky na neuznatelné výdaje či aktivity apod.). V rámci podávání žádostí prostřednictvím webové aplikace a zasláním vygenerovaného formuláře žádosti do datové schránky MV je tak nejčastější to, že žádost není zaslána do datové schránky MV (je pouze vyplněna ve webové aplikaci), případně je do datové schránky zaslána po datu pro podávání žádostí). Další formální chybou bývá nedodržení povinné spoluúčasti žadatele. Nicméně v rámci elektronického podávání žádostí se uvedené příklady vyskytují pouze ojediněle (2-3 žádosti z celkových cca 200 podávaných žádostí).
Z věcného hlediska se pak jedná o nedostatečný popis odůvodnění potřebnosti realizace daného projektu, či potřebnosti projektu v dané lokalitě (není podloženo nebo v souladu s předloženou bezpečnostní analýzou). Žadatelé si musí hlídat a mít na paměti, že je třeba respektovat priority Strategie PK, dodat požadované povinné přílohy a zejména podat žádost v požadovaném termínu. Z věcného hlediska pak dostatečně odůvodnit potřebnost daného projektu či jeho aktivit (soulad s bezpečnostní analýzou a jejími statistikami – např. pokud v obci dochází k velkému počtu krádeží jízdních kol, těžko bude na komisi akceptovatelný projekt vzdělávání seniorů na téma tzv. „šmejdů“ apod.).

Jakým žádostem dává hodnotící komise přednost před tím, než je předá do rukou ministra vnitra?
Komise Republikového výboru pro prevenci kriminality hodnotí projekty podle předem stanovené bodové tabulky, ve které se také hodně odráží hodnocení projektů provedené v 1. kole krajskou odbornou komisí. Mezi další kritéria patří kvalita zpracování bezpečnostní analýzy, jak projekt reaguje na problém zjištěný takovou analýzou, zda je projekt nový, inovativní, komplexní. Konečné bodové hodnocení ovlivňuje rovněž index kriminality a index rizikovosti žadatele. Komise oceňuje propracovanost projektů a jejich věcné odůvodnění, kde je vidět, že se daný žadatel problematikou zabývá (odráží se to v bezpečnostní analýze), vytváří komplex opatření a aktivit, které na danou situaci reagují a na něž pak zpracovává projekty a předkládá je (a to nejen do PPK MV). Kladné rovněž je, pokud žadatel deklaruje svou prioritu pro projekt také vyšší spoluúčastí nebo ochotou projekt financovat, i kdyby jej Komise např. kvůli nedostatku financí v dotacích nemohla podpořit. Naopak prohlášení typu, že když nebude dotace, nebude projekt, příliš nevypovídají o prioritě projektu pro obec a v hodnocení tak rozhodně nepomáhají.

JUDr. Michal Barbořík
ředitel odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR
Vystudoval práva na Univerzitě Karlově v Praze a již 20 let se věnuje problematice trestního práva, bezpečnosti a prevence kriminality. V rámci Předsednictví ČR v Radě EU byl rovněž předsedou Evropské sítě pro prevenci kriminality (EUCPN). Rovněž řídí Poradní sbor Ministerstva vnitra pro situační prevenci kriminality a Republikový výbor pro prevenci kriminality. Je autorem odborných článků a rozhovorů v problematice prevence kriminality, vystupuje rovněž v médiích. Působil a působí jako odborný gestor či ředitel několika úspěšných projektů v oblasti prevence kriminality (Asistent prevence kriminality, Domovník-preventista, Mapy budoucnosti ad.).

Článek by zpracován i za přispění Mgr. Adolfa Poláka z odboru prevence kriminality MV ČR.

Autor: Yeva Bartkiv, Zdroj foto: archiv Michala Barboříka / Shutterstock