Energetika se stala celospolečenským tématem. Ani ten, kdo dokázal ignorovat Green Deal nebo problematiku závislosti na ruském plynu, totiž nemůže ignorovat skokové zvyšování záloh na energie. Urychlí současná situace přechod k obnovitelným zdrojům? Bude vznikat více soběstačných budov? Na tyto a další otázky nám odpověděl Vlastimil Vyskočáni, který je členem představenstva ve společnosti ČEZ ESCO a šéfuje úseku Energetika budov.
Posláním společnosti ČEZ ESCO je pomáhat podnikům nejen se snižováním emisí, ale také se snižováním výdajů na energie. To zní jako služba, kterou musí chtít každý. Ale je to skutečně tak? Jaké jsou obvyklé argumenty firem, které vaši nabídku odmítnou?
Začnu možná z opačného konce. Naše uskupení vzniklo před šesti lety a našim hlavním tématem bylo dodávat efektivní řešení, tedy spořit peníze. To je spojeno i s tím dalším tématem, které jste jmenovala, protože používáme technologie, které přinášejí i snížení emisí. Kdybych to měl shrnout, tak většinu podniků v současnosti zajímá soběstačnost, ta je na prvním místě a je jednoznačně spojena s cenou. Téma dekarbonizace začalo sílit v posledních dvou letech a my si myslíme, že tento trend bude ještě akcelerovat. V podstatě je tedy na prvním místě snaha snižovat náklady spojená s potřebou být soběstačný a na to navazuje záměr v dlouhodobém horizontu snižovat emise. Je zde trochu rozdíl mezi českým podnikem a firmou s centrálou v zahraničí, kde už jsou s dekarbonizací dál, jejich požadavky na snižování emisí jsou sofistikovanější.
A jaká je hlavní motivace vašich firemních klientů? Hledají u vás primárně finanční úsporu, nebo už je pro ně v dnešní době důležité i ekologické hledisko?
My jsme jednoznačně pro vyváženou strategii. Samozřejmě můžete dekarbonizovat až k nule, ale tyto věci nejsou zadarmo. Když si vezmete velký průmyslový podnik, jako jsou Třinecké železárny nebo Liberty, tak už to pro ně nejsou milionové investice, ale miliardové investice. Máme klienty, kde to jde snáz, ale konkrétně v průmyslu jde většinou o složitější řešení. Vždy jde tedy o poměr cena/výkon. Dá se ale říct, že tlak na dekarbonizaci sílí, dodavatelé musí plnit limity ESG (Environmental, Social, and Governance), pokud se chtějí v byznysu udržet. Například hotely musí splňovat určité standardy, aby v nich firmy chtěly pořádat konference nebo aby se v nich chtěli ubytovat turisté. A to všechno má na poptávku po našich službách vliv.
Kdo podle vás šíří největší osvětu v oblasti ekologické energetiky? Jsou to aktivisté typu Grety Thunberg? Novináři? Politici? Nebo samotné firmy, které v oblasti ekologické energetiky podnikají?
Asi bych to takto nespecifikoval. V obecné rovině můžeme pozorovat především to, že pojem ekologická energetika už není pouhá ideologie. Stal se z ní standardní obchodní přístup, ale i standardní poptávka. Technologie přinášejí jednu úžasnou věc. Energii si můžete vyrábět přímo v místě, kde ji potřebujete, ať už s využitím fotovoltaiky nebo třeba tepelného čerpadla. A myslím si, že nejlepší osvětou je právě realizace, kdy vidíte, že tyto technologie fungují. I domácnosti už mají zájem o fotovoltaiku, stává se z toho běžná věc. Napomáhají tomu i dotace, stát dává subjektům podmínky k tomu, aby mohly tuto problematiku efektivně řešit.
Jak jsou na tom vlastně státní instituce, obce a města? Jdou příkladem? Modernizují? Nebo reagují na nové trendy v energetice jako poslední? Jaká je vaše zkušenost?
Tady si troufnu říct, že příkladem jdou. Když si vezmu naše zakázky z oblasti EPC (Energy Performance Contracting), tam se investice splácejí z úspor a těch státních zakázek je tam většina. Obvykle se jedná o kontrakt na deset let, kdy garantujeme roční úspory. Našimi klienty jsou nemocnice, školy a další budovy, kde ekologická energetika zažívá rozmach.
Energetický trh v současnosti prožívá šok, alespoň podle novinových článků. Projevuje se to ale i v poptávce po vašich službách? Roste zájem o fotovoltaiku? Dostává se do popředí požadavek na energetickou soběstačnost budov?
Enormně. V zásadě firmy volají po rychlých řešeních, aby zamezily cenovému šoku, protože k volatilitě cen bude docházet i nadále. Tomu my nezabráníme, ale můžeme firmám pomáhat, aby se stávaly soběstačnějšími. Zde záleží na typu řešení, ale obecně se dá říct, že 15 - 40 procent lze uspořit. Ty technologie, které používáme, jsou obnovitelné zdroje, kotle na biomasu… Stále je potřeba v tomto šířit osvětu, protože těch řešení je více, nejde jen o fotovoltaiku, ale poptávka nám roste.
Klientům nabízíte dodávky tzv. bezemisní elektřiny, při které nedochází k produkci CO2. Kde a jak se tato elektřina vyrábí?
Zelených produktů, kde je elektřina vyrobena stoprocentně z bezemisního zdroje, máme více. Není to jen fotovoltaika, ale i jádro, které při výrobě energie CO2 nevypouští. Máme spoustu zákazníků, kteří tomu fandí a vzali si od nás záruku na energii s tímto původem.
Zajímalo by mě, jestli s vámi jednají developeři, architekti nebo projektanti ještě před samotnou stavbou nové budovy. Kdy je ten správný čas přemýšlet o ekologicky šetrných řešeních?
Samozřejmě jsme rádi, když jsme pozváni do diskuse ve fázi technologického návrhu budovy. Řada architektů už na to myslí, také investoři mají specifické požadavky na technologie a my jsme přizváni jako konzultanti. Je dobré na technologie myslet už na samotném začátku, protože později se do objektů zavádějí o něco hůře, je to spojeno i s vyššími náklady a nedává to tedy moc logiku.
Pomáháte firmám i s žádostmi o dotace? A může na ně dosáhnout každý? Nebo může být podaná žádost i zamítnuta?
My se dotačním poradenstvím nezabýváme, ani to nemůžeme dělat, když chceme soutěžit a projekty realizovat. Existuje ale řada agentur, které se na to specializují. Přitom to nejsou jen soukromé firmy, ale například i ČVUT nebo Vysoká škola Báňská, které s tímto mají zkušenost. Správná poradenská firma vám už na začátku řekne, jestli váš projekt splňuje kritéria na přidělení dotace, mnohdy i garantují, že ta dotace bude přidělena.
Dokázal byste stručně nastínit strategii, jakým směrem by se podle vás měla Česká republika v oblasti energetiky dále vyvíjet? Dejme tomu, že by si s vámi domluvil schůzku premiér a chtěl znát váš názor. Co byste mu řekl?
Upřímně bych si nedovolil radit premiérovi. Mohu mluvit jedině z praxe, kde je podle mě klíčová podpora obnovitelných zdrojů. Celkově je transformace tímto směrem správně, ono už se to i děje a poptávka to potvrzuje. Podporovat by se měla soběstačnost, alespoň tam, kde to lze, prostřednictvím fotovoltaiky, tepelných čerpadel nebo kogeneračních jednotek, což jsou technologie, které fungují. Do budoucna lze očekávat i zvýšenou poptávku po elektrifikaci a po úsporných opatřeních v budovách. Z mého pohledu jsou tedy hlavními tématy úspory, decentralizovaná energetika a soběstačnost.
Jaké jsou cíle společnosti ČEZ ESCO do budoucna?
Rozdělil bych to na tři základní kategorie. Za prvé, věříme v obnovitelné zdroje a sami investujeme hodně času a znalostí do rozvoje projektu fotovoltaik. Snažíme se to nabízet jako službu, takže na vaší střeše postavíme fotovoltaiku, poté ji provozujeme 25 let a garantujeme vám cenu elektřiny. Dalším velkým tématem jsou úspory související se soběstačností budov a v průmyslu očekáváme změny v teplárenství a elektrifikaci. V současnosti se tedy připravujeme na to, abychom na nově vzniklou poptávku dokázali odpovědět. Klíčové je teď pro nás téma kapacit, lidí a materiálu. To je náš hlavní úkol.
Autor: Ivana Molnárová, Zdroj foto: Shuttrstock / ČEZ ESCO