Rozhovor s Pavlem Podruhem: o nezávislosti, udržitelnosti a technologiích

Koncept soběstačného domu musí být sympatický každému, kdo má duši rebela, kdo chce být nezávislý, kdo se chce osvobodit od systému… Jste takový i vy? 

Jsem opravdu velkým fanouškem konceptu decentralizace ve všech oblastech lidského konání. Dobrým příkladem pro představu může být právě energetika nebo třeba peníze. Komu se nechce delegovat výrobu elektřiny na velké uhelné elektrárny, může už dnes prakticky obratem vyrábět a ukládat alespoň část své vlastní elektřiny ze sluníčka. To platí i pro paneláky nebo bytové komplexy a v budoucnu se tento trend v energetice projeví ještě mnohem více nezávisle na dotačních podporách, jejichž velkým fanouškem úplně nejsem. Je to prostě smysluplné. Peníze zase získávají svou decentralizovanou alternativu v blockchainové technologii, například v Bitcoinu. Kdo nevěří, ať tam běží. Myslím si, že toto rebelství čeká v dohledné době naprostý mainstream a to je dobře.

Váš soběstačný dům si sám vyrábí elektrickou energii ze slunce a využívá dešťovou vodu. To jsou velmi ekologická řešení. Jakou roli hraje ekologie ve vašem životě?

Já slovo ekologie vůbec nepoužívám. Mám trochu pocit, že v Čechách okamžitě vyvolává zaškatulkování. Buď jste bláznivý ekolog v batikovaném tričku a nebo jste odmítač klimatických změn. Ta diskuze je často velice iracionální a nálepkovací. Proto slovo ekologie nepoužívám, nechci aby mi překáželo ve věcné argumentaci. Snažím se žít co nejskromněji v rámci svého provozu, snažím se vlastnit co nejméně věcí, čistě proto, že nechci trávit čas uklízením a péčí o ně, místo třeba času stráveného se svým synem. Snažím se hledat cesty, jak žít alespoň trochu udržitelněji a můj dům je manifestací toho, co si myslím o světě a jaká je má životní filozofie. Nikomu ji ale nenutím a nikdy bych sám sebe nenazval ekologem.

Už i urbanistická architektura začíná usilovat o udržitelnost - vznikají kancelářské budovy se střechami a fasádami pokrytými rostlinami. Fandíte těmto projektům? Zajímáte se o ně?

Rozhodně fandím krokům vedoucím k ozelenění architektury. Zároveň jedním dechem dodávám, že architekti i projektanti mají bohužel stále poměrně základní neznalosti v oblasti vlastní produkce a ukládání elektrické energie. Tam je obrovský prostor ke zlepšení a prohloubení know-how. Samozřejmě čest výjimkám, ale většina architektů, se kterými jsem se setkal, nezná rozdíl mezi kWp a kWh, což je v době Tesly nebo třeba SpaceX dost promarněná příležitost být něčím napřed a dávat architektuře úplně novou vrstvu, kterou nikdy v minulosti neměla.

Soběstačné domy, pěstování biopotravin na vlastním pozemku… Dnes je to alternativní životní styl. Domníváte se, že se v budoucnosti stane mainstreamem? A v jak daleké budoucnosti? 

Myslím si, že prvky decentralizace v energetice budou jednou skutečně v každé domácnosti, včetně bytů. Představte si malinkou baterku v zásuvce, která dokáže reálně pomáhat rozvodné síti v případě špiček či nedostatků tím, že se spojí se statisíci dalšími takovými baterkami ve statisících bytů. Kapička ke kapičce, vydělají na tom všichni včetně majitelů a v síti vznikne nová kapacita na zefektivnění obnovitelných zdrojů. Přesně takový produkt, první svého druhu na světě, jsme s partnery z firmy GWL vyvinuli cestou ke stavbě našeho off-grid domu. Je to takový nečekaný vedlejší produkt, ale vlastně logický. Dali jsme mu jméno iBatt.energy a právě vyjednáváme o jeho reálném nasazení, bohužel mimo Českou republiku, u nás je tuhá uhelná lobby a legislativa. Je to tedy ještě alternativa, nebo už není? Myslím, že obecně je nutné brát si ty zdánlivě bláznivé nápady na okraji a vymýšlet způsoby, jak je třeba v menším široce aplikovat.

Jak vnímáte povědomí české populace o ekologii a udržitelnosti? Nakolik jsou v těchto otázkách Češi vzdělaní? Nakolik jim na životním prostředí záleží? Pozorujete zde rozdíly mezi generacemi?

Toto bych si netroufl hodnotit. O ekologii jsem mluvil v jedné z předchozích otázek. Na udržitelnosti mi vadí obecně ten dokonavý slovní tvar. V lidském chování na tomto světě není a priori nic ekologického a udržitelného. Dokážeme jen vymýšlet způsoby, jak nebýt tolik ne-ekologičtí nebo ne-udržitelní. Myslím, že to Češi mají obecně hozené hodně pragmaticky, vyplatí se versus nevyplatí se. Široký nástup solární technologie se u nás stane až v momentě, kdy zdraží uhelná elektřina, což se pomalinku bude dít. Takto bych řekl, že to ale funguje obecně dost všude.

Jaký je váš vztah k moderním technologiím? Myslíte si, že právě technologie mohou pomoci vyřešit některé ekologické problémy? 

Myslím, že je naprosto smysluplné a racionální se snažit, seč nám síly stačí, vyvíjet technologie, které by mohly vylepšovat náš aktuální lidský footprint, a být smířeni s tím, že ta cesta povede přes slepé uličky. To k tomu prostě patří. Když ještě jezdily povozy, kodrcala se kolem nich v bahně první auta. Kočí tehdy říkali: “To se nikdy neprosadí, taková blbost, zlaté koně.” Takoví lidé jsou samozřejmě i dnes, ale naštěstí jsou také dost tvrdohlaví lidé, kteří prostě budou metaforicky jezdit v těch autech v bahně a tím prošlapou cestu k dalším inovacím. Jsou potřeba, planeta se dusí, to je fakt, to není téma k diskuzi.

Jaké technologické vychytávky využíváte i vy sám a nedáte na ně dopustit?

Používám skvělý přenosný reproduktor Bose, který mi na každém místě přináší hudbu, bez které bych uschl jako květina bez vody. Ke všemu, co dělám, potřebuji soundtrack. Reproduktor má vlastní baterii a tu už nyní zásadně nabíjím jen elektřinou ze slunce v našem Českém soběstačném domě, ostatně jako všechno ostatní, co tam používáme. I když to asi není zrovna tip na nějaký udržitelný gadget, jen mě to první napadlo.

Jak se díváte na snahy člověka o expanzi do vesmíru prostřednictvím technologií? Myslíte si, že cestovní kanceláře budou jednou nabízet pobyty ve vesmíru? Láká vás tato představa? 

Je to logický krok. Má to svou silnou vnitřní motivaci a jede to v rovnici, kterou Elon Musk používá ve všech svých firmách. Vždy je tam strach, o kterém se ale veřejně nemluví. Bojím se, že zničíme planetu špinavou dopravou, a tak vynaleznu auto, které bude bez emisí, vygeneruje obrovskou poptávku a tou donutím velké hráče inovovat. Splněno. Bojím se, že nás ovládne umělá inteligence, vymyslím mozkové implantáty, které lidstvu pomůžou upgradovat vlastní schopnosti tak, abychom s AI dokázali udržet krok. To je Muskova firma Neuralink, i když to zní dost šíleně, zkuste se nad tím na dvě minuty zamyslet. Bojím se, že spálíme naši planetu, a tak si potřebuju vytvořit jistotu planety B. To je zase SpaceX a osidlování Marsu. Všechno se to hezky převleče do vzrušujícího marketingu, protože přece nechci trávit život tím, že budu strašit lidi, ale myslím, že tam pod tím je skutečně ten strach a zároveň motivace dělat něco skutečně užitečného tím, že ten strach adresuji reálným řešením. To znamená, že mě ta rovnice vzrušuje velice a velice se jí inspiruji.

Text: Ivana Molnárová, Zdroj foto: archiv Pavla Podruha