Za architekturou do českého Beverly Hills

Od starověkého chrámu k moderní modlitebně

Chrámy od nepaměti sloužily k tomu, aby oddělovaly prostor sakrální a prostor světský. Se vstupem do chrámu bychom se měli odpoutat od svých každodenních starostí a obrátit se k něčemu, co nás přesahuje. V průběhu staletí se podoba chrámů měnila.

Antické chrámy zasvěcené olympským bohům byly monumentální stavby na stupňovité podezdívce se sloupovím podepírajícím trojúhelníkový štít s nákladnou sochařskou výzdobou. Gotická katedrála, jež sloužila jako shromaždiště křesťanů, měla podobu trojlodní baziliky ukončené ochozem s věncem kaplí. Buddhistická pagoda byla osmihranná štíhlá věž, která svým geomantickým umístěním příznivě působila na okolní prostor.

Pojďme se podívat na to, jakou podobu dala chrámům moderní doba. A i když ateistická Česká republika nepatří mezi největší stavitele kostelů, jednu zajímavou sakrální stavbu najdeme zrovna kousek od Prahy.

Vítejte v Českém Beverly Hills 

Elegance. Unikátnost. Prostota. Jednoduchost. Tak by se dala charakterizovat moderní modlitebna v Černošicích. Stavba je navržena jako minimalistický monoblok a jejím jediným dominantním prvkem je působivý motiv spirály. Oblost se střídá s ostrostí a bílé organické zdi si může pozorovatel asociovat s poněkud abstraktními andělskými křídly.

Architektem budovy je Zdeněk Fránek, kterého inspirovaly kresby švýcarského grafika Paula Kleea: „Myslel jsem na kresby Paula Kleea, který v roce 1940 vytvořil, už velmi roztřesenou rukou, sérii andělů. Klee nakreslil anděly života či smrti, pokaždé měli špičatá křídla. Chtěl jsem, aby modlitebna působila jako křídlo nebo peřina, prostě něco s peřím, které je měkké, lehké a dává teplo.”

Stavba tak trochu vytržená z kontextu

Integraci budovy do okolního prostředí je třeba posuzovat s ohledem na okolnosti, které stavbu doprovázely. Jak je v naší zemi zvykem, nejpracnějším a nejnáročnějším úkolem nebylo navržení budovy, ani její samotná realizace, ale vyřízení stavebního povolení. Po nekonečných tahanicích s úřady se nakonec odstoupilo od původně vybraného místa. Modlitebna se tak ocitla v poněkud surrealistickém snu poblíž developerské výstavby, parkovišť a nákupního střediska Tesco.

Stavba působí jako od okolí oddělený sebevědomý solitér ohraničený dlažbou z žulových kostek, které postupně přecházejí v přístupový chodník.

Spirituálně spřízněné dvojče v Litomyšli

Další sakrální stavbu Zdeňka Fránka najdeme v Litomyšli. Jejím dominantním prvkem je soustava střídavě skloněných rovin tvořících střechu. Stavba zachycuje směr vzhůru, přičemž můžeme pozorovat, jak při postupu nahoru ubývá hmota. Budova se symbolicky dematerializuje, éterizuje. Unikátní je také zahloubení modlitebny do terénu.

Po stopách architekta

Zdeněk Fránek je brněnský architekt a vysokoškolský učitel. Poté, co vystudoval architekturu na VUT v Brně, si založil vlastní architektonické studio Fránek Architects. Přednášel nejen u nás, ale i na zahraničních univerzitách, konkrétně v Gentu, Utrechtu, Hildesheimu, New Delhi, Pekingu a Santiagu de Chile. V letech 2012 - 2018 působil jako děkan Fakulty umění a architektury na Technické univerzitě v Liberci. Zdeněk Fránek je autorem řady unikátních staveb, mezi něž patří Moravské kartografické muzeum, rodinný dům na Červeném kopci nebo vyhlídková věž Skywalk na Moravě.

Foto: novykostel.cz / Petr Volf