Prvorepublikové pražské vily a jejich příběhy
Pražské vily z období první republiky působí překvapivě stroze a současně čistě. Moderní lidé na počátku 20. století přirozeně toužili i po moderním designu, který by vystihl ducha doby. A tak vznikl purismus, architektonický směr, který budovy očistil od dekoru a dal vyniknout samotné konstrukci a struktuře stavebního materiálu.
Výrazným představitelem purismu byl architekt Adolf Loos, který navrhl Winternitzovu vilu na Smíchově nebo Müllerovu vilu ve Střešovicích. Adolf Loos věřil, že dekorativní ornament ve stavitelství jen odebírá čas a peníze. Estetičnost stavby spatřoval v účelnosti a strohé eleganci, která měla být zbavena dekorativního balastu starého světa.
Adolf Loos přišel také s inovativním principem uspořádání vnitřního prostoru stavby, kterému se říkalo Raumplan. To spočívalo v rozčlenění interiéru na kubusy s různými výškovými úrovněmi, čímž došlo k narušení pravidelného uspořádání pater. Plán interiéru tedy nebyl plošný, ale prostorový.
Winternitzova vila 
Třípatrová Winternitzova vila byla posledním realizovaným projektem Adolfa Loose a nese typické rysy jeho architektury - Raumplan a hladkou fasádu, jež dává vyniknout kráse konstrukce.
Vilu nechal ve třicátých letech postavit pražský právník Josef Winternitz jako rodinnou vilu pro svoji manželku Jenny, dceru Suzanu a syna Petra. Rodina ve vile žila do roku 1941, kdy byla nemovitost převedena na Auswanderungsfond für Böhmen und Mähren. V roce 1943 byla rodina transportována do Terezína a později do koncentračního tábora v Osvětimi. Pouze 
Jenny a Suzana se dožily konce války. Po návratu do Prahy se však do své vily nedostaly. Stát na Jenny a Suzanu uvalil dědickou a milionářskou daň, kterou nebyly schopny splatit, a tak státu vilu darovaly.
Po restituci, ke které došlo v 90. letech, se potomci rodiny pustili do rekonstrukce vily do původní podoby ze třicátých let. Vila je nyní přístupná veřejnosti a najdete v ní expozici, která připomíná pohnuté dějiny 20. století, jež se otiskly jak do objektu, tak do osudu jeho původních majitelů.
Müllerova vila 
Müllerova vila je luxusní funkcionalistická vila, kterou si koncem dvacátých let nechal postavit František Müller, který sám podnikal ve stavebnictví. V návrhu vily byly využity nejen funkcionalistické prvky, ale také Raumplan.
Po socialistickém převratu byla vila znárodněna a sídlilo v ní Státní pedagogické nakladatelství. Milada Müllerová, vdova po Františku Müllerovi, mohla obývat jen dvě místnosti. Po pádu komunistického režimu vilu od dědiců odkoupilo hlavní město Praha a nechalo ji zrekonstruovat. Nyní je vila přístupná veřejnosti a je možné prohlédnout si i původní prvorepublikové interiéry.
Autor: Ivana Molnárová, Zdroj foto: kudyznudy.cz / Shutterstock
