ČSOB Kampus – moderní, nadčasový a vysoce ekologický komplex pro více než 5 000 zaměstnanců

Proč se ČSOB rozhodla pro nové architektonické pojetí své centrály? Co bylo hlavní inspirací?
ČSOB vybudování svého ústředí pečlivě zvažovala. Po rozhodnutí o koncentraci byl sestaven tým, který nejdříve odpovídal na rozhodující otázky: Stěhování do nového, rekonstrukce stávající budovy, novostavba, koupě existující budovy, koncipování vlastní budovy nebo využití některého z developmentů, lokalizace.
ČSOB nevlastnila žádný vhodný pozemek. Několikakolové výběrové řízení, které posléze následovalo, bylo proto moderovanou soutěží  vyhledávající zároveň lokalitu a pozemek, projekt, jeho realizační a obchodní podmínky i cenu. Stavební program – zadání pro výběrové řízení tedy mohlo obsahovat jen omezené množství exaktních požadavků a projekt byl zadán nikoli jako soubor technických a plošných údajů, ale jako mnohastupňová matice vlastností, doplněná o soubor odstupňovaných preferencí. Specifickou částí stavebního programu bylo vyjádření ČSOB k vlastní architektuře zamýšlené stavby. S vědomím, že každý dům zároveň sděluje cosi o svém uživateli, absolvoval investor jakýsi rychlokurs na téma architektonického výrazu, čtení architektury a významu pozice ve veřejném prostoru a posléze vybral takové charakteristiky, které se shodovaly s jeho představami o společenské pozici firmy a jejich vztazích ke svému okolí – flexibilita, architektonický výraz a ohleduplnost. Flexibilita pracovního prostředí spočívá v pojetí budov jako variabilního nástroje, který je schopen se pružně přizpůsobit měnícím se pracovním stylům, procesům, organizačním změnám. 
Preferovaný architektonický výraz a kvalita se týkají celku i detailu, tedy stavby jako součástí veřejného prostoru i stavby jako pracovního, sociálního a životního prostředí. Ohleduplnost projektu je uvažována komplexně – provozní energetická náročnost, lokalita a její pravděpodobný budoucí vývoj, doprava, místo a orientace objektu, prostorová struktura.

Zaregistroval jste zásadní změny ve výkonech zaměstnanců, kteří původně pracovali v tradičních budovách a následně se přemístili do nového ČSOB Kampusu?
ČSOB Kampus je navržen jako „živý organismus“. Přizpůsobuje se potřebám zaměstnanců tím, že je možné upravit interiér a pracovní zázemí. Zároveň funguje jako komunitní místo pro setkávání se, spolupráci a vzájemnou inspiraci. Do nové budovy se přestěhovaly dceřiné společnosti skupiny ČSOB, které předtím sídlily na různých místech v Praze. Nová centrála je propojena se stávajícím sídlem lávkou pro pěší přes Radlickou ulici, obě budovy tak tvoří jeden celek. Klíčová je pro banku flexibilita – lidé si mohou vybrat, odkud a jak budou pracovat, tak, aby jim to vyhovovalo a jejich práce byla nejefektivnější. Nová centrála je proto maximálně přizpůsobená zaměstnancům a jejich pracovnímu
rytmu. Kombinuje různé zóny pracovní (pro soustředěnou práci, pro práci v týmu nebo oddělené prostory např. pro telefonní hovory), vzdělávací i relaxační. V Kampusu jsou proto k dispozici i tělocvičny a střešní terasy s běžeckou dráhou a street basketbalovým hřištěm. V nové budově je i moderní školicí středisko, vybavené pro týmová setkání, konference a eventy. A to všechno zaměstnanci oceňují a využívají.

ČSOB Kampus je navržen jako „živý organismus“. Přizpůsobuje se potřebám zaměstnanců tím, že je možné upravit interiér a pracovní zázemí.

Jaká je vaše vize do budoucna v projektování budov při využívání nejmodernějších technologií?
Otevřením regionální centrály v Hradci Králové ČSOB dokončila svůj dlouhodobý záměr. Nechystáme se budovat další nové budovy. Aktuálně se soustředíme na maximálně možné využití všech moderních technologií pro optimalizaci provozu budov Kampusu v Praze a regionální centrály v Hradci Králové. 

Ohledně údržby Kampusu - jak se o budovy staráte, co je nezbytné pro bezproblémový provoz centrály atd. Můžete prosím o tom něco málo prozradit?

Správu a provoz budov Kampusu má na starosti tým facility managerů a expertů který koordinovaně řídí dodavatelské společnosti, fyzicky provádějící správu a provoz. Klíčovou úlohy zajišťují společnosti poskytující služby integrované správy – technická správa budov, úklidové služby, údržba zeleně. Ty zaměstnávají odborníky na stavební prvky, technologické celky, energetiku, životní prostředí, služby spojené se stěhováním a manipulací s materiálem, úklid, péči o zeleň. Zároveň dále spolupracují se servisními organizacemi zajišťující pravidelné zákonné či výrobci doporučené servisy, revize, údržbu a preventivní kontroly různých částí staveb Kampusu.
Separátně od integrované správy jsou dodavateli specialisty poskytovány sofistikované služby, jako je ostraha a bezpečnost, gastro provoz, doručovací služby, správa vozového parku, správa IT technologií a mnoho dalších. 

PSYCHOLOGICKÉ HLEDISKO
Provoz jakékoli instituce je determinován lidmi, jež jsou její nedílnou součástí. Celá budova nabývá svého účelu a významu prostřednictvím těch, kteří ji obývají, pracují v ní, věnují se v ní nejrůznějším činnostem. Pokud se zaměstnanci cítí v pracovním prostředí komfortně, činnost podniku bude fungovat příjemně a produktivně. Prostředí zde hraje klíčovou roli, jelikož existuje nespočet, na první pohled nenápadných aspektů, které přímo ovlivňují psychologický stav zaměstnanců, a tím pádem i jejich pracovní výkon.
Projektování centrály v Radlicích vyniká svou předvídavostí a unikátní jednoduchostí. Komplex budov ČSOB Kampus je vybudován s důrazem na inovativní přístupy, flexibilní pracovní prostředí a nature friendly systém. Je místem, kde pracuje více než 5000 lidí a je ohleduplný vůči každému z nich. Podobný přístup je podmíněn pečlivou prací a velice dobrým porozuměním tomu, co každý z nás přirozeně potřebuje. Každodenní pracovní činnost by se neměla stát rutinou, ale měla by si zachovat punc tvořivosti a inspirativnosti.
Tento rozsáhlý administrativní komplex lze přirovnat k malému městu umožňující nejrůznější aktivity. Přestože prioritním využitím centrály jsou pracovní záležitosti, architekti se zaměřili i na oblast relaxace a odpočinku. Centrálu ČSOB v Radlicích tvoří dvě budovy postavené s dvanáctiletým časovým odstupem. Ty se skládají z několika pavilonů vzájemně propojených centrálními atrii. Po vstupu přes recepční prostory s nadstandardním množstvím denního světla se zaměstnanci a klienti banky ocitnou v centrální části – atriu či dvoraně, jež nabízí možnosti neformálních setkání či občerstvení, a to buď o samotě, s kolegy či klienty. Jedná se o nejinteraktivnější prostory celého komplexu, které je činí centrem mezilidské komunikace.
Každý z pavilonů tvoří malé atrium či prostor se světlíkem pro neformální práci či střetávání a nespočet kancelářských prostor s kmenovými pracovišti, které jsou umístěny po jeho obvodu. Pracovní místa jsou konstruována tak, že zachovávají koncept open space, ale současně i soukromí zaměstnanců. Ústředním motivem kanceláří i celých budov je transparentnost. Ta je dána využitím skla jako základního materiálu, který prostory odlehčí, a tak poskytne dojem vzdušnosti.
Nejžádanější a nejvíce lákavou zónou komplexu jsou zelené střešní terasy komplexu, které jsou koncipovány jako pobytové zahrady a pokrývají přes 90 % jeho půdorysu. Jedná se o jednoznačný a smysluplný záměr architektů. Terasy jsou zaplněny rostlinami, příjemné prostředí vytvářejí nejen okrasné trávy, ale i keře a stromy. Autoři projektu dbali na to, aby všechny byly v souladu s okolním prostředím, proto zde nenalezneme žádnou exotickou flóru z jiných kontinentů. Toto neformální prostředí kontrastuje s obvyklými kancelářskými prostorami, neboť zde nalezneme i relaxační zóny vybavené židlemi, lavičkami a stoly. Avšak, kdo by se domníval, že se tady nepracuje, velice se mýlí. Právě ona rozmanitost zajišťuje produktivní výkon a svěží nápady. Zahrady slouží nejen jako součást pracovního prostoru, ale zejména k retenci dešťových vod a k příznivému ovlivňování mikroklimatu – snižování letní teploty a zvyšování vlhkosti vzduchu.

ARCHITEKTONICKÉ VYBAVENÍ A EKOLOGICKÝ PŘÍSTUP
Jak jsme již zmínili, centrálu ČSOB v Radlicích tvoří dvě technicky unikátní a „zelené“ budovy. Ta starší (NHQ), umístěná přímo na dně údolí, oslavila v roce 2022 15 let, kdežto novější (SHQ), jež je zasazena do svahu směrem k Dívčím hradům, je v provozu 3 roky. Obě byly koncipovány jako mimořádně progresivní a ohleduplné k životnímu prostředí, i když každá pomocí jiných prostředků, neboť je od sebe dělí doba prakticky celé jedné technické generace.
Přes časový rozdíl vzniku byly obě stavby investorem zadány se shodnými principy, jimiž bylo uchování charakteru údolí, tedy nízkopodlažní zástavba, další rozšíření zeleně, ekologická orientace staveb a specifické pracovní prostředí.

Esenciálním principem komplexu je transparentnost, jíž se dosahuje především využitím skla.

Stylistickou základnu celého komplexu nastavil architekt Josef Pleskot, který je autorem starší z obou budov. Kvádry budov či jednotlivých bloků jsou tvořeny deskami/ vrstvami vsazenými na dno či do svahu Radlického údolí, mají prosklené fasády, jsou obloženy dřevem a vynikají zcela netradičními zelenými střechami, jejichž údržba předpokládá fundované znalosti zahradnického umění a pečlivý přístup ke každé rostlině.
Novější budova je zasazena nad Radlickou ulici a tvoří ji několik nízkých, 2-3 podlažních pavilónů, které ubíhají po svahu k železniční trati a vytváří kaskády, jež harmonicky korespondují s okolním prostředím. Její ekologická orientace začíná již v samotné prostorové koncepci.
Podélné tvarování pavilónů usnadňuje provětrávání (v radlickém údolí převládají západní větry) a minimalizuje východní a západní fasády, jež bývají vzhledem k úhlu dopadu slunečních paprsků dominantním zdrojem nežádoucích tepelných zisků. Velké plochy prosklení maximalizují denní světlo na pracovištích a pocit přímého kontaktu s vnějším prostředím, což jsou biologicky, fyziologicky a psychologicky velmi žádoucí faktory. Třebaže je architektonické řešení Kampusu zcela moderní, zachovává renesanční tradici. Respektuje okolní prostředí a snaží se projektovat budovu takovým způsobem, aby se stala harmonickou součástí města, nikoli samostatným kamenným kolosem.
Vnitřní prostory jsou plné přirozeného světla, čemuž je podřízen i výběr tradičních materiálů, na první pohled možná strohých, avšak právě ona jednoduchost vytváří dojem ušlechtilého, neotřelého a přívětivého interiéru. Jak již bylo řečeno, esenciálním principem komplexu je
transparentnost, jíž se dosahuje především využitím skla, ale rovněž architektonickým uspořádáním jednotlivých prvků.

Nejžádanější zónou komplexu jsou zelené střešní terasy komplexu, které jsou koncipovány jako pobytové zahrady.

Neviditelnou, avšak zásadní součástí větších budov je akustika. V Kampusu byla tato problematika díky profesionalitě architektů vyřešena kreativním zacházením s materiály. Na frekventovaných místech s velkou akustickou zátěží jsou na strop umístěny akustické panely ve
formě horizontálních čtverců či svisle umístěných obdélníkových polštářů - baflí, které zabraňují nepříjemným odrazům. Stejnému účelu slouží i proděravělé materiály umístěné na různých površích. K pohlcení hluku slouží měkké akustické obklady umístěné na stěnách a paravánech mezi jednotlivými pracovišti.

Hlavní výhodou centrály je její ekologický přístup k okolnímu prostředí. Podobný progresivní přístup konkuruje, ba dokonce překonává významné evropské budovy, jež se řídí podobnými standardami. Unikátní je zejména systém vytápění a chlazení. Energie je získávána tepelnými čerpadly ze systému zemních vrtů – není tedy zapotřebí klasické kotelny či spalováním plynu. Množství energie ze zemního masivu je dostatečné nejen pro vytápění, ale prakticky také pro letní chlazení. Pouze v době tropických teplot se počítá s tím, že chladicí výkon podpoří nevelký hybridní chladicí agregát.

Centrálu ČSOB v Radlicích tvoří dvě budovy postavené s dvanáctiletým časovým odstupem.

Vrtné pole slouží nejen pro čerpání energie, ale zároveň také pro její dlouhodobé ukládání. V letním období je ukládána tepelná energie a v zimním období naopak chlad (či lépe – teplo je odčerpáváno). Zemní masiv, jenž je systémem ohřátý v letním období, lze účinněji využívat pro vytápění při nástupu zimy, a naopak zase v zimě ochlazenou hmotu lze efektivněji využít pro chlazení v létě.
Přebytečné letní teplo se tedy z budovy neodvádí do ovzduší, nýbrž ukládá do podloží a nedochází tak k dalšímu zvyšování teplot vzduchu v lokalitě. V zimě objekt využívá důslednou rekuperaci tepla vznikajícího při provozu – přítomností osob, provozem kancelářské techniky, ze servroven, z kuchyně a samozřejmě také ze záření oblohy prostřednictvím zisků prosklených částí pláště.
Letní jímání a redistribuce nočního chladu do denních hodin probíhá kombinací přirozeného větrání a volného chlazení. Řízeným otevíráním vybraných oken je možno zdarma předchladit objem vnitřního vzduchu a povrchy v interiéru, jež mají značné akumulační schopnosti. Obě budovy Kampusu jsou energeticky propojeny. Vyjma zvláště chladných či horkých dní je tak možno výpadek topení nebo chlazení v jedné z budov (ať už plánovaný či mimořádný) nebo výpadek dodávky plynu do starší budovy prakticky plně nahradit zásobováním z budovy druhé. Zároveň lze pro provoz obou budov operativně volit zdroj, jehož činnost je v dané chvíli levnější. Fasády umožňují primární přirozené větrání – všechna okna si mohou uživatelé otevírat dle okamžité potřeby, ale systém automaticky řízených vybraných oken pracuje s vnějším vzduchem celoročně a v době přijatelných venkovních teplot jsou tak vnitřní prostory větrány pouze okny a vzduchotechnické jednotky nejsou vůbec spouštěny. Jako samozřejmost jsou již brány automaticky řízené plynule naklápěné žaluzie, vytvářející druhou obálku objektu,
jež však zároveň zachovávají vizuální kontakt s vnitřním prostředím a napomáhají transparentnosti a pronikání denního světla.    

Autor: Yeva Bartkiv, Zdroj foto: ČSOB