Tajemství kompostování – snadno a udržitelně k zahradě

Kompost je vynikajícím přírodním hnojivem, zároveň zlepšuje půdní strukturu a podporuje činnost užitečných mikroorganismů. Snadno jej vyrobíte z opadaného listí, zlikvidovaných letniček nebo zeleninového odpadu. Obavy ze zápachu a z příliš komplikované péče o tento zahrádkářský poklad klidně pusťte z hlavy. Při dodržování správných zásad kompostování se vám vše hravě podaří.

Co tam patří a co ne 
V přírodě dochází k neustálému koloběhu živin – od rostliny přes zetlelý organický materiál v kompostéru a zpět do rostliny. Na kompostu tak vše začíná i končí, proto není jedno, co se do něj dostane. „Pro kompost je ideální organický kuchyňský odpad, vaječné skořápky, zbytky ovoce a zeleniny, zahradní odpad, suchá tráva, rozdrcený dřevěný odpad s rozemletým listím, ale místy lze přidat i trochu dřevěného popele nebo hnoje hospodářských či malých zvířat,“ tvrdí David Benda, odborník z oddělení zahrady v Hornbachu. Rozhodně však do kompostu nesmí přijít sklo, kov, plast, kameny, uhelný popel, žádné barevné noviny nebo časopisy, plevel či nemocné rostliny. „Vyvarujte se i kůry citrusových plodů a banánů, ale nevhodné pro kompostování jsou i zbytky vařeného jídla,“ upozorňuje odborník.

Recept na kompost
Na kompostér by měl dopadat déšť a ze všech stran k němu proudit vzduch. Ideální je polostinné místo v závětří, kde bude kompost v kontaktu s půdou. „Podklad zkypřete a posypejte trochou písku. Tak zabráníte hromadění vody, a do kompostu se dostanou žížaly. Zároveň si připravte dostatečně velkou plochu v sousedství, která poslouží k odkládání zahradního odpadu či dalšího příslušenství,“ vysvětluje David Benda.
Na výběr jsou různé nádoby na kompostování – od otevřených mřížkových přes uzavřené plastové s moderním designem. Vybírat je nutné s přihlédnutím ke stylu zahrady a množství předpokládaného odpadu. Pro středně velké až velké zahrady se hodí lehce smontovatelný, otevřený stavebnicový kompostér ze dřeva. Boční větrací otvory zajišťují cirkulaci vzduchu a vlhkosti. Kompostéry ze stabilního plastu jsou odolné proti povětrnostním vlivům a díky tmavé barvě a dostatečnému množství vzduchových průduchů vytvoří ideální podmínky pro kompostování.
Kompost by neměl být příliš mokrý ani suchý. Nadbytek vody vede k hnilobě a nepříjemnému zápachu. Vhodný zahradní odpad, rozdrcený pomocí drtičky, lze hned umístit do kompostéru. Nadměrnému zatékání vody do kompostu zabrání například ochranná střecha. „Do vlhkého kompostu přidávejte především listí, slámu a suchou zeminu. Vyhněte se naopak ovoci a zelenině, které pouštějí vodu. Celý proces dostatečně aktivuje urychlovač kompostování,“ radí Benda.
Po třech až pěti měsících kompostování získáte v kvalitním kompostéru syrový kompost. Je o něco hrubší než zralý kompost, obsahuje mnoho organismů a v menším množství i trochu humusu. Syrový kompost se výborně hodí k mulčování půdy v okolí dřevin. Na rozdíl od zralého kompostu se volně nanáší na horní vrstvu půdy a nezapracovává se. Zralý kompost vzniká přibližně po jednom až dvou letech, když syrový kompost z velké míry zetlí.

Jak na zralý kompost
Na rozdíl od syrového kompostu je zralý kompost jemně zrnitý. Má sice nižší hnojivovou hodnotu než syrový kompost, je však bohatý na auxiny, které rostliny chrání před škůdci i chorobami a podporují růst. Je vhodný jako pěstitelský substrát. Pro dosažení kvalitního zralého kompostového materiálu je potřeba postupně sbírat zahradní odpad a soustředit ho na vyhrazené místo. „Později ho najednou navrstvěte do otevřeného kompostéru. Tím docílíte požadované výšky a nutné teploty v kompostéru. Začněte přibližně s dvaceticentimetrovou větrací vrstvou z odřezků stromů a keříků. Střídejte nejvíce deset centimetrů vysoké vrstvy. Jednotlivé vrstvy by měly být z vlhkého, suchého, jemného a hrubého materiálu,“ říká David Benda.

Důležité je zabezpečit rovnoměrnou vlhkost, protože proces tlení není bez vody možný. Pro dosažení požadované teploty by měl být minimální objem kompostu jeden kubický metr. „Hrubé zbytky můžete při odebíraní kompostu oddělit pomocí přehazovacího síta a znovu je dát kompostovat. Dozrávání kompostu urychlíte, když ho jednou až dvakrát ročně přeházíte vidlemi,“ dodává David Benda. Přidání hotového kompostu do půdy podpoří aktivitu půdních organismů. Není však vhodné zarývat cenný kompost rýčem. Místo toho je mnohem lepší použít kultivátor nebo rycí vidle.

Autor: MÉDEA PUBLIC RELATIONS, Zdroj foto: MÉDEA PUBLIC RELATIONS