Umělecká soutěž ART.cukrovar vyhlašuje vítěze a vysílá pozitivní signál umělecké tvorbě ve veřejných prostranstvích

Uměleckou otevřenou dvoufázovou soutěž s workshopem vyhlásila společnost Skanska Residential s cílem získat návrhy výtvarných děl a prvků pro pět vybraných lokalit ve veřejném prostranství nově vznikající rezidenční čtvrti Modřanský cukrovar. Díla mohla mít jakoukoliv výtvarnou formu a měla navazovat na kvality lokality, její historii a principy udržitelného rozvoje. Návrh měl dále zohledňovat edukativní charakter, zasazení cukrovaru do kontextu prostoru a času a zapojení uživatelů do tvorby a prožití místa.

„Modřanský cukrovar je pomyslnou výkladní skříní nových technologií a inovativních postupů, které mají být využívány jako standard i v dalších rezidenčních projektech. Kromě nezaměnitelné architektury a moderních udržitelných technologií se v projektu počítá i s výraznými uměleckými prvky, na jejichž výběr jsme přizvali odborné konzultanty, ale i zástupce města, Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy a generálního architekta projektu Chybik+Kristof. Obrovský zájem ze strany umělců spolu s pestrostí a kvalitou zaslaných návrhů potvrdily, že cesta takové mezioborové spolupráce je správná, funkční a hodnotná pro obyvatele metropole,“ hodnotí Petr Michálek, generální ředitel Skanska Residential.

V nezávislé porotě zasedli sochař Pavel Karous, designér Maxim Velčovský, krajinářská architektka Štěpánka Enderle, Marie Foltýnová z Galerie hl. m. Praha, dále zástupci architektonického ateliéru Chybík+Krištof, Institutu plánování a rozvoje hl. m. Praha, MČ Praha 12 a investora, společnosti Skanska Residential. Do rozhodovacího procesu byli zapojeni také zahradní a krajinářský architekt Ferdinand Leffler, urbanista Petr Klápště a socioložka Hana Jánská ze spolku Socionaut.

„Jako dlouhodobého kritika korporátního umění v rámci developerské zástavby mě zaujal netradiční účel této soutěže, kdy jsme namísto mělké korporátní tvorby realizované jen pro krátkodobé účely marketingu, cíleně hledali výtvarné objekty, které mají podporovat sociální a environmentální ambice nové pražské čtvrti. První kolo bylo anonymní, při výběru jsme tedy nemohli hledět na jména a zkušenosti autorů. Prioritní byla kvalita samotných návrhů reagujících na velmi konkrétní zadání. Poctivě jsme se návrhům věnovali, obhajovali jejich klady a pojmenovali zápory. Na výsledné čtveřici děl jsme se nakonec všichni jednomyslně shodli a s průběhem soutěže jsme byli velmi spokojeni (a ještě si užili spousty legrace). Ale hlavně pěvně věřím, že spokojená bude veřejnost, které jsou díla určena. Škoda, že jsou veřejné soutěže u soukromých stavitelů u nás jinak zcela neobvyklé,“ říká Pavel Karous, předseda odborné komise.

Celkem z 122 uměleckých konceptů od 68 autorů prošlo do druhého kola 10 návrhů. Ve druhém kole následoval společný workshop s porotou, investorem a architekty, kde umělci získali zpětnou vazbu a prostor pro dopracování svých návrhů. Z těch porota vybrala čtyři koncepty, které se budou v projektu realizovat. Pro jednu z lokalit porota nevybrala žádné z navrhovaných děl, navíc ale odměnila dva návrhy.

Vítězná díla
Lokalita č. 1 – vstupní místo
Severovýchodní roh areálu bude zdobit "Cukrouš" – kreativní prvek ve tvaru zvířete spleteného z kovových prutů a porostlého popínavými  rostlinami jako srstí. Dle autorky Lindy Čihařové „bude díky nim živý, proměnlivý v čase a bude stárnout společně s lidmi, kteří zde budou žít“.

Porota ocenila umělecké pojetí díla, propojenost s přírodou i jeho proměnlivost v čase. Nekrétnost zvířete a skrytý odkaz v názvu Cukrouš je milou nadsázkou a probouzí fantazii. Porota dále kladně hodnotila dopracování díla, prověření možných umístění i technických a materiálových možností.

Lokalita č. 2 – prostor pro hru
Jedná se o pískoviště s vloženým modelem starého cukrovaru uvnitř s názvem „Industriální archeologie“ architektů Matúše Beráka a Jana Bittnera. „Skrze hru tu děti mohou býti badateli a archeology, kteří objevují minulou podobou cukrovaru“, komentují autoři své dílo.

Porota ocenila nápad spojení historie, archeologie a dětské hry. Kladně také hodnotí dopracování celého návrhu a využití recyklovaného materiálu rebetong.

Lokalita č. 4 – aktivní terasy
Pobytovým terasám poblíž budoucího náměstí Modřanského cukrovaru přidají na dynamice „Kinetické objekty – větrníky“ akademického sochaře Františka Svátka ve spolupráci s Evou Hubičkovou a Alenou Mocovou. „Skupina větrných kinetických soch svým pohybem, neustále se obměňující formou v nekonečném množství variant, mohou přispět k atmosféře relaxace a vhodně doplní modrozelenou koncepci celého projektu“.

Porota ocenila umělecké pojetí i výjimečné technické kvality návrhu. Jemný bezhlučný pohyb má až meditativní účinek.

 Lokalita č. 5 – náměstí
Roman Kvita a Pavlína Kvita jsou autory sochy „Lev, co hlídá řepu“, která se objeví na novém náměstí a bude zároveň i vodním prvkem. „Při historické rešerši nás zaujala zmínka o ochranné známce, kterou cukrovar používal – lva s dvěma ocasy – jako výraz českého podnikání. Kombinací s cukrovou řepou připomínáme významnou minulost spjatou s průmyslovou érou,“ dodává autorská dvojice. 

Porota ocenila symboliku loga bývalého cukrovaru vtěleného do prostorového objektu. Socha má výrazné výtvarné kvality. Dále kladně hodnotila přesvědčivé technické dopracování návrhu.

Pro jednu z předem vybraných lokalit (lokalita č. 3) se porota rozhodla nevybrat žádné z navrhovaných děl. Naopak ale navíc ocenila dva návrhy, které se neobjeví v chystané etapě projektu Modřanský cukrovar, ale investor zváží jejich realizaci v některé z budoucích etap.  Jedná se o „Krystal“ Lucie Rónové a „Modřanskou bránu“ Miriam Kaminské.

Rezidenční čtvrť Modřanský cukrovar nabídne v 6 fázích přibližně 800 bytových jednotek na ploše 58 tis. m^2. V současné době probíhá výstavba první etapy s plánovaným dokončením v příštím roce a zároveň byl v polovině letošního června zahájen prodej bytů z druhé etapy.

Autor: Skanska Residential, Zdroj foto: Skanska Residential