Byt, či nebyt? Aneb lesk a bída mileniálů
Neznám mileniála, který by měnil se svými rodiči. Vždyť ti prožili své mládí v totalitě, nemohli cestovat a poznávat svět. Mileniálové naopak plní digitální prostor fotografiemi z nejexotičtějších míst planety. Přesto se mnozí z nich cítí podvedení, protože nejspíš nikdy nebudou vlastníky dvou permanentních rezidencí, z nichž jedné se říká domov a druhé chalupa.
Nemají nic, ale vypadají, že mají všechno 
Luxusní kabelka, lodičky od designéra a pumpkin spice café latté v ruce. Typická mileniálka vychází z kancelářské budovy a vykazuje veškeré vnější znaky úspěchu. Pravda je taková, že veškerý její majetek by se vešel do jednoho kufru. Mileniálové mohou starší generaci připadat jako hýřílkové, kteří si nedokážou na nic našetřit. Tedy, dokážou si našetřit na spoustu věcí, jen ne na bydlení. Neměli bychom však zaměňovat příčinu a následek. Pro mnoho mladých profesionálů je nereálné našetřit si sedm milionů na menší byt v Praze. Proto rezignují a raději si dopřejí několik dovolených ročně.
Hypotéky pro mladé? Ale pro které?
Podle společnosti Deloitte prodejní ceny bytů v posledních letech vzrostly o 93 procent, zatímco průměrná mzda se zvýšila jen o 38 procent. Před pár lety navíc mladému páru na dosažení hypotéky stačilo našetřit tři sta tisíc, dnes by potřeboval stejný pár dvakrát tolik. Banky ve svých propagačních materiálech nabízejí výhodné hypotéky pro mladé. Ovšem na tyto lákavé nabídky ve skutečnosti dosáhne jen velmi malé procento lidí s velmi vysokými příjmy. Například dva programátoři. A všimli jste si, že se celou dobu bavíme o páru? Realita je však taková, že žijeme ve světě singles a jednočlenných domácností. Manželství, která vydržela dvacet, třicet, čtyřicet let budou v budoucnosti spíše vzácností.
Nakonec se na byt složí rodiče
Podprahový pocit nespravedlnosti může pramenit i z toho, že každý mileniál má naprosto odlišnou startovní pozici. Někomu rodiče byt prostě koupí, někomu rodiče půjčí peníze na to, aby si mohl vzít hypotéku, a někdo nemůže počítat s pomocí rodiny, a tak prostě platí nájem s tím, že ten byt nikdy nebude jeho. Pokud je někdo od mládí vlastníkem bytu, není zatížen břemenem hypotéky nebo vysokého nájmu, a proto je i více ochoten riskovat v kariéře, hledat lepší práci, pustit se do podnikání a podobně. Náskok se tedy stále zvyšuje.
Přijde útěk mileniálů z Prahy?
Nedostupnost bydlení je dlouhodobým problémem Prahy. Jenomže Praha je současně i městem s největším počtem pracovních příležitostí pro mladé. Jaké je tedy řešení? Možná nám ho ukázala pandemie. Možná budou mladí v budoucnu pracovat pro pražské firmy na dálku. Možná z domečku v Mělníku, možná z chaty na Šumavě, možná z chatrče v Indonésii. Nevíme. Ale brzy to uvidíme.
Autor: Ivana Molnárová, Zdroj foto: Shutterstock
